Břečťan na zahradě – užití a výsadba

Břečťan se na zahradě osvědčuje jak v roli zástěrky, tak i koberečku, ale  umí být i velmi poetický a dekorativní. Podle místa výsadby se mění  jeho optické a mentální působení – jinak působí na hřbitově, jinak v hlubokém lese. A jinak jako veselý praporek  doplňující zákoutí s vílou Amálkou.

Stálezelený břečťan je mistr převleků: dokáže přijmout jakoukoliv podobu, záleží jen na tom, kam jej vysadíme. Umí přežít i tam, kde by ostatní rostliny živořily. Jeho magické vlastnosti vnímali a uctívali staří Keltové, břečťanem se věnčili bohové i svatebčané.

Potěší všechny, kdo touží po soukromí, a přitom jim na tradiční živý plot nezbývá místo. I z obyčejné opory z latěk či pletiva časem vytvoří hustou, neprůhlednou clonu, za kterou zůstanou nevítané pohledy nebo třeba popelnice.

 

Znáte břečťan popínavý?

K nejméně náročným, mrazuvzdorným a bezproblémovým patří břečťan popínavý (Hedera helix). Roste po celé v Evropě až po jižní Skandinávii a v Malé Asii. V našich listnatých a smíšených lesích roste břečťan obecný v nížinách a pahorkatinách. Postupně se rozrůstá v podrostu a na silně zastíněných místech vytváří husté koberce. Pokud narazí na silnější kmen stromu, pne se po něm do koruny až výšky dvaceti metrů.

K podkladu se uchycuje příčepivými kořínky. Zprvu nikam nespěchá, soustřeďuje energii do kořenů, ale zhruba po čtyřech letech vystartuje a nic ho v růstu nezastaví. Vyšplhat může až do výšky dvaceti až dvacet pěti metrů.

Odrůd břečťanu je celá řada, včetně panašovaného břečťanu, vybrat si můžete ze široké škály tvarů listů i jejich zbarvení, takže porost břečťanu nemusí být jednotvárný.

Na zahradě lze využít i exotický břečťan kanárský či kavkazský.

 

Kabátek pro dům z břečťanu

Domy v Anglii jsou velmi proslulé svými zahradami a koloritem – vděčí za něj mj. i hustému kabátku z břečťanu. Jeho růstu a syté barevnosti vydatně pomáhá anglické vlhké a poměrně teplé klima. Šanci má však břečťan i u českých chalup a domů, kde vytváří kolorit zabydlenosti a omšelosti.

Městským domům dlouhověký břečťan naopak dává cosi jako zelnou pečeť, nesmíme ho ale nechat až příliš bujet. Příjemné je, že zelený štít brání přístupu vlhkosti, částečně izoluje a snižuje tak náklady na vytápění. Pokud má však omítka či zdivo trhliny, může do nich břečťan svými přísavnými kořeny proniknout a poškození zhoršit.

Náhrada trávníku

Břečťanový porost může sloužit i jako bezúdržbová náhrada trávníku, hlavně na obtížně udržovatelných místech zahrady, například ve svazích, nebo mezi hustým porostem keřů a stromů, kde bychom trávu obtížně sekali.

Využít ho lze i jako půdopokryvnou rostlinu pro zakrytí ploch s nekvalitní půdou nebo hrubou navážkou, kde by tráva nerostla.

Hodí se i na stinná a sušší místa pod stromy, které není lehké osázet, protože se zde většině rostlin nevede. Někdy vznikne i velmi atraktivní koberec, který je tak hustý, že plevel nemá sebemenší šanci.

 

Vítací oblouk

Se vstupními vrátky do zahrady se vítáme každý den, a tak bychom si na jejich vzhledu měli dát záležet, zvlášť když sousedí s ulicí. K oživení přispěje vysoký uzavřený oblouk, ať zděný či kovaný porostlý břečťanem. Z každé strany zasadíme jednu rostlinu a čekáme… Ke spojení dochází po pěti až šesti letech.

 

Strom s břečťanem

Naskytne-li se příležitost, vyšplhá břečťan po kmeni stromu a někdy se zabydlí i v jeho koruně, což oceňují ptáci, kterým poskytuje úkryt i obživu v podobě bobulí.

Břečťan však není parazit, stromy neokrádá ani o vodu ani o živiny. Živé, ale i mrtvé dřevo, včetně jinak nevzhledných odumřelých stromů potřebuje pouze jako oporu, takže zdravé jedince nijak neohrožuje. Problém může nastat až když pohltí u větve hostitele a ten začne kvůli chybějícímu světlu skomírat.

 

Poetické zátiší  s vílou Amálkou

Za pomoci břečťanu se můžete na zahradě vykouzlit i  dekorativní zátiší.  Stačí  místo v rohu zahrady a zajímavý artefakt,  třeba i torzo staré sochy nebo vlastní dílo vytvořené z kamene nebo dřeva  – to vše usazené v členitém  terénu, tak by břečťan mohl vytvořit  rámec  zákoutí a malé či větší a kaskády a způsob girlandy.

 

Geometrie na záhonu – břečťan na konstrukci

Kvetoucí záhony samy o sobě přitahují pozornost svými barvami, ale pohled na ně by měl být hezký i mimo vegetační sezónu.

Celoroční zeleň nabízejí stálezelené a pokud možno i zajímavě tvarované dřeviny.

Kromě zimostrázu se k tvorbě působivých geometrických tvarů hodí i břečťan, jehož výhony postupně zakryjeme konstrukci jehlanu či kužele, které vyrobíme z bambusových tyčí a králičího pletiva. Příležitostně ho střihem omezíme, aby neztratil upravený vzhled.

 

Netypické olistění břečťanu – květy, plody

Listy břečťanu jsou neopadavé, kožovité, lesklé a tmavě zelené, u šlechtěných rostlin i různě zbarvené a na stonku střídavě uspořádané. Mají tři až pět laloků s bělavou žilnatinou.

Vyskytuje se  u něj různolistost. Ta nastává, když je rostlina starší a lodyhami dosáhne i na osluněná místa, což bývá na vrcholu zdí a skal nebo v korunách stromů.

Lodyhy se stávají pevnějšími, vystoupavými, listy ztrácejí typický trojlaločný tvar a náhle jsou vejčité, kosočtverečné, více lesklé – podobají se listům šeříku.

Jenom takto pozměněné lodyhy na koncích vykvétají, poupata se otevírají v září či říjnu. Drobné, zelenožluté kvítky jsou seskupeny do okolíků a lákají hmyz. Rostliny začínají nakvétat ve stáří osm až deset let.

Jedovaté plody zrají na břečťanu v dubnu a květnu a vypadají podobně jako borůvky, jsou kulaté, dužnaté, černé až černomodré s třemi až pěti semeny uvnitř. Slouží jako potrava pro ptáky, ale pro lidi jsou plody jedovaté.

Břečťan je dlouhověká rostlina a podle některých zdrojů se může dožít i pěti set let.

 

Jak si vypěstovat břečťan

Pokud jste se rozhodli pro pěstování břečťanu, saďte sazenici břečťanu nebo semena břečťanu či řízky do stínu.

Platí pravidlo, že čím více zelená odrůda břečťanu, tím více stinné místo by to mělo být. Pokud chcete zkusit vypěstovat břečťan ze semen, vysévejte je již na podzim. Na jaře výpěstky prokličkujte a odstraňte nežádoucí výhonky.

Sazenice břečťanu sázejte brzy zjara, obvykle v únoru anebo v březnu, do středně těžké a dobře propustné zeminy. Sázejte je hned na počátku jara tam, kde má stín a oporu.

Při nákupu sazenic anebo semen břečťanu si u prodejce zjistěte, v jakém sponu má být břečťan venku zasazen. V současnosti existuje přibližně 15 odrůd břečťanu, které se od sebe liší barvou, velikostí listů a šlahounů, což ovlivňuje jejich sadbu.

 

Břečťan nesnáší přemokření

Břečťan potřebuje vodu, ale zároveň nesnáší přemokření, rostlinu proto zalévejte mírně a v zimě zálivku ještě více omezte. Přemokření způsobuje zčernání listů. Vody břečťan sice moc nepotřebuje, ale na vlhkost je hodně náročný. Rostlinu pěstovanou v pokoji proto musíte rosit každý den a květináč by měl stát v misce s kamínky.

Text: Radka Borovičková

Foto: Zdeněk Roller