
Společné pěstování je jednoduchý a šetrný způsob, jak v zahradě omezit škůdce bez chemických postřiků a zároveň podpořit růst plodin. Česnek je v kuchyni ceněný pro výraznou chuť, ale na záhonech má ještě jednu důležitou roli. Díky svému intenzivnímu aroma a přirozeným látkám dokáže odrazovat řadu běžných škůdců, kteří jinak napadají zeleninu, bylinky i ovocné dřeviny. Když česnek zkombinujete s citlivějšími druhy, můžete sklidit zdravější a vzhledově čistší úrodu. Výhodou je i to, že mnoho vhodných sousedů má podobné nároky na půdu, zálivku i slunce.
Nejlepší doprovodné rostliny k česneku
Řepa
Česnek a řepa se spolu snadno pěstují, protože vyhovují podobné podmínky. Kořeny navíc míří do různých hloubek, takže si obvykle nekonkurují o živiny. Řepa zůstává nízká a česnek nezastíní, což je důležité hlavně na menších záhonech. Oba druhy se hodí i do nádob, protože mají poměrně kompaktní růst a při pravidelné péči dokážou v květináči prospívat.
Košťáloviny
Brokolice, zelí nebo růžičková kapusta bývají častým cílem slimáků, plzáků i housenek, které zanechávají děravé listy a nevzhledné stopy. Česnek jejich nájezdy dokáže omezit tím, že jim jeho vůně není příjemná. Pokud košťáloviny pěstujete pravidelně, může být česnek v jejich blízkosti jednoduchou prevencí proti škodám, které se jinak rychle šíří po celém záhonu.
Mrkev
Mrkev i česnek potřebují kyprou, výživnou zeminu, aby kořeny rostly rovně a bez deformací. Důležitým důvodem pro jejich kombinaci je také to, že mrkev zůstává nízká a nepřipraví česnek o slunce. Velkým přínosem je ochrana před vrtalkou a larvami, které poškozují kořeny mrkve. Česnek v okolí může snížit riziko napadení a kořenová zelenina pak bývá kvalitnější.

Při výsevu mrkve se hodí myslet i na ředkvičky, které klíčí rychleji a pomohou označit řádek. Zároveň jsou s česnekem dobře snesitelné a často se sklízejí ve chvíli, kdy se mrkev teprve rozrůstá.
Heřmánek
Většina doporučení u česneku zdůrazňuje, co česnek poskytne ostatním. Heřmánek je zajímavý tím, že může prospět i samotnému česneku. Římský i pravý heřmánek přitahují užitečný hmyz, což může podpořit vitalitu výsadby a někteří pěstitelé si všímají i příznivého vlivu na chuť cibulí. Protože mají podobné nároky, dává smysl sázet je blízko sebe. Praktická vzdálenost je zhruba 15 až 20 centimetrů, aby se jejich účinek co nejlépe projevil.
Papriky
Papriky se k česneku hodí i proto, že oba druhy zvládnou podobný režim pěstování a lze je na záhoně vysadit poměrně natěsno. Česnek obsahuje síru a další látky, které mohou v okolí omezovat některé houbové potíže, jimiž papriky trpí. Zároveň platí, že mšice vůni česneku nesnášejí, takže výsadba česneku poblíž paprik často znamená méně deformovaných listů a menší stres pro rostliny.
Špenát
Česnek se obvykle sází na podzim a roste pomalu, přičemž dobře snáší chlad. Podobně odolný je i špenát, takže se dají spojit v podzimní výsadbě a využít záhony i v době, kdy už jiná zelenina končí. Když česnek na jaře znovu obrazí, můžete k němu vysít další špenát a využít ochranný efekt česneku i v nové sezoně. Tato kombinace je praktická hlavně tam, kde chcete udržet záhon co nejdéle zapojený.
Jahody
Někdy se uvádí, že česnek může jahodníky brzdit, ale spolehlivý důkaz pro to chybí. Naopak se potvrzuje, že česnek umí jahody chránit před řadou škůdců a přispět k vyšší úrodě pěkných plodů. Jahody často napadají mšice, slimáci a plži, v některých zahradách i drobní saví škůdci. Česnek díky své vůni pomáhá udržet tyto návštěvníky dál, a tím zmenšuje poškození listů i samotných plodů.
Rajčata
Rajčata jsou symbolem léta, ale zároveň přitahují škůdce, kteří dokážou úrodu znehodnotit. Mšice, slimáci i plži mohou zpomalit růst nebo poškodit dozrávající plody. Česnek zasazený poblíž působí jako přirozená bariéra a může omezit tlak škůdců, takže rostliny lépe rostou a plody častěji dozrávají bez okousání. V menších zahradách je to chytrý způsob, jak ochránit rajčata bez složitého zásahu.

Ovocné stromy
Společné pěstování se netýká jen zeleniny a květin. Z česneku mohou těžit i ovocné stromy, například jabloně nebo broskvoně. Častým problémem bývají vrtule a jiní škůdci dřeva, mšice, svilušky nebo zlatohlávci a další brouci, kteří oslabují listy i plody. Když vysadíte česnek do kruhu kolem kmene, může pomoci omezit výskyt těchto škůdců a někdy i snížit riziko některých houbových potíží.
Důležité je nechat česneku odstup, aby stromu nekonkuroval o vodu a živiny. Bezpečná vzdálenost je alespoň 30 centimetrů od paty kmene.
Růže
Růže dokážou být na škůdce velmi citlivé a jejich ochrana často stojí čas. Česnek v blízkosti růžových keřů může péči zjednodušit, protože odpuzuje mšice, svilušky i některé brouky. V některých zahradách navíc pomáhá i proti okusu zvěří, protože aroma česneku působí rušivě. Další výhodou je, že česnek zabere málo místa a růžím obvykle nevadí ani v okrasných výsadbách.
Čemu se u česneku raději vyhnout
Stejně jako dobré sousedství dokáže zvýšit úrodu, špatná kombinace může vést k horším výsledkům. Nevhodně zvolené rostliny mohou mít slabší růst, nižší výnos, vyšší náchylnost ke škůdcům nebo se může zhoršit chuť některých bylin. U česneku se obvykle nedoporučuje výsadba v těsné blízkosti hrachu, fazolí a chřestu. Česnek jim může konkurovat o živiny, zejména o dusík, a v některých podmínkách jejich růst brzdí.

Opatrnost je na místě i u vybraných bylinek, například u petržele a šalvěje, kde může česnek negativně ovlivnit růst a někdy i výsledné aroma listů. Další skupinou, které je lepší se vyhnout, jsou ostatní česnekovité rostliny. Cibule, pór a šalotka patří do stejné čeledi, takže si navzájem více konkurují, přitahují podobné škůdce a při příliš husté výsadbě se snáze šíří půdní choroby. Pokud chcete z česneku vytěžit maximum, volte raději takové sousedy, kteří s ním dobře spolupracují a nebudou si překážet v růstu.
Správně zvolená kombinace plodin je jednoduchá cesta, jak podpořit zdraví rostlin, omezit škůdce a sklidit více kvalitních cibulí i plodů bez zbytečné chemie.
Zdroj: BHG, Gardening Know How
Pro česnek je neocenitelné, když může vyrůstat v půdě propustnější a když je na stejné místo zasazen vždy po až cca dvou letech nejdříve, protože se živiny vyčerpávají. V odpočaté půdě – prvním rokem, česnek naroste mimořádně velký, silný. I tak doporučuji vždy přihnojit. Nesnáší dusík. Při rytí možno přidat, ne moc, vyzrálý kompost. Třeba drnovky. Zalévat jen když přijdou silnější sucha. Pro eliminaci plísní je třeba ho mořit a zasadit až po prvním mrazíku nebo i druhém. Potřebuije teplotu max 6 celsiových stupnňů, to je pak pro plísně dost nepřijatelné. Když se sázi na jaře, tak nejpozději 10. dubna. A kdy dříve na jaře ? Když lze v zemi rýt, kopat. Zryto je nejlepší mít už na podzim. A sázet stroužky prdelkama na stejnou světovou stranu – myslím, že ta vhodná se jmenuje jih – nutno jinde ověřit. Průbežně okopávat, potřebuje vzduch. Proto nechat cca po každém třetím až čtvrtém řádku rozestup mezi řádky větší a třeba tam i položit užší prkna. Pro poznání vhodné doby pro sklizeň je nejlepší u paličáku ponechat dvěma jedincům středové výhony. Když se narovnají, nastala vhodná doba pro sklizeň – na těchto dvou jsou malé pakuličky – co s nimi viz dále. Kromě zmíněných dvou výhonů, je třeba ostatní vyštípnout, ale moc s tím zase nespěchat. Výhony upravené na másle, jako chřest, jsou delikatesou. Květní stvoly dají normálně jíst. Ugrilovat, nasekat do pomazánky, zamrazit, udělat z nich pesto, nebo je naložit do oleje. Kdo je vyhazuje, je dokonalý diletat. Po vyrytí je dobré rostliny opláchnou a nechat cca týden položené na trávě, ovšem je možno ho svázar ihned. Před tím se většinou kořínky odstřihují. Pak je svázat a pověsit, však víte. Dnes jsem viděl v obchodě velmi brzkou sklizeň – nekupovat, je-li z českých podmínek, protože vyschne, scvrkne se. Na dně lednice mi vydržel zapomenutý česnek dva roky. Je možno sázet i pacibulky, šípky – to si přečtěte sami. Vyrostou mimořádně pálivé kouličky cca o průměru 2 centimetry i více. Ty je možno konzumovat, nebo je na podzim zasadit a vyroustou normální palice. Myslím, že i zdravější. Nemá na sobě pod slupkou plísňové ďupky, jako běžné stroužky. To je pro česnek nejpřirozenější pěstování, růst.
Na jaře je také vhodné zasadit čínský česnek; myslím že je i levnější. Má mnohem více stroužků a po sklizni ho konzumujeme přednostně.
Denně se mají stroužky jíst. Stačí jeden normální velikosti. Zkoušel jsem jíst denně dva stroužky, ale tělo to brzy zavrhlo.