Nedostatek srážek se v posledních týdnech projevuje na velké části území a v zahradách je to znát velmi rychle. Zima byla místy chudá na déšť i sníh, na jaře pak přišly vyšší teploty a vítr, které doslova vysávají vláhu z horních vrstev půdy. Právě v období kvetení a nasazování plodů je voda pro ovocné stromy klíčová. Pokud mají dlouhodobě sucho, neprojeví se to jen menším množstvím plodů, ale také jejich kvalitou, velikostí a celkovou vitalitou stromu.
Jak se projevuje nedostatek vody na ovocných stromech
Když strom nemá dost vláhy, spustí úsporný režim. Prioritou je přežít, a proto může omezit vše, co ho stojí energii a vodu navíc, včetně vývoje plodů. Pro zahrádkáře je důležité umět signály sucha přečíst včas, protože pozdní zásah už nemusí úrodu zachránit v plném rozsahu.
Zpomalení nebo zastavení růstu plodů
Nedostatek vody brzdí dělení buněk v mladých plodech. Výsledkem bývají drobnější kusy, často nerovnoměrně vyvinuté. I když nakonec dozrají, mohou být méně šťavnaté, s horší strukturou dužniny a slabší chutí. U některých stromů se projeví i větší rozdíly mezi jednotlivými plody na téže větvi.
Silný opad plodů už v květnu
U jabloní a hrušní se často mluví o takzvaném červnovém opadu, kdy si strom sám zredukuje počet plodů podle toho, kolik jich zvládne vyživit. Při extrémním suchu ale může tato přirozená regulace nastoupit dříve a výrazně intenzivněji, klidně už v květnu. Strom se tak zbavuje plodů, které by pro něj byly v období stresu příliš velkou zátěží.
Vadnutí listů a jejich předčasné opadávání
Listy při nedostatku vody ztrácejí pevnost a napětí pletiv, což se navenek projeví svěšením a vadnutím. Strom se tím snaží zmenšit plochu, přes kterou odpařuje vodu. Pokud sucho pokračuje a nepřijde rychlá pomoc, může dojít i k opadu listů, někdy dokonce ještě zelených. Často je to vidět například u mladých broskvoní, které bez pravidelné zálivky během sucha rychle chřadnou.
Proč krátké kropení hadicí obvykle nestačí
Občasné polití na pár vteřin často vytvoří jen krátkodobě vlhký povrch. Takové množství se buď vsákne jen do tenké horní vrstvy, nebo se brzy odpaří dřív, než se dostane ke kořenům. Skutečný efekt má zálivka tehdy, když promočí půdu do hloubky, kde strom aktivně přijímá vodu. U čerstvě vysazených stromků a keřů s mělkými kořeny může mít smysl i menší dávka, ale jen tehdy, pokud je pravidelná. Bez pravidelnosti se účinek rychle ztrácí.
Kolik vody dát mladým stromkům a ovocným keřům
U stromků ve stáří zhruba 1 až 3 roky je v období sucha vhodné zalévat přibližně dvakrát týdně dávkou okolo 20 až 30 litrů na jeden stromek. V této fázi je větší část kořenů soustředěná blízko kmene, proto je možné zalévat přímo ke kmeni, aby se voda dostala tam, kde ji strom rychle využije.
U mladých ovocných keřů se jako praktická orientační dávka uvádí alespoň 15 litrů vody dvakrát týdně. I zde platí, že lepší než časté malé pokropení je poctivá zálivka, která půdu skutečně prosytí.
Zálivka dospělých plodících stromů a kam vodu směřovat
Dospělé stromy v plné rodivosti a s bohatým olistěním mají větší spotřebu. V době sucha obvykle potřebují přibližně 60 až 120 litrů vody alespoň jednou týdně. Jejich kořenový systém je hlubší a rozprostřený do stran, takže teoreticky dosáhne i na vláhu z nižších vrstev, jenže při dlouhotrvajícím suchu může být problém i tam.
U velkých stromů není vhodné lít všechnu vodu jen ke kmeni. Efektivnější je rozvést ji do okruhu kolem stromu, přibližně do vzdálenosti asi 1 metr od kmene, aby se půda zvlhčila rovnoměrně a voda neodtékala pryč. Zároveň je dobré pamatovat, že nejaktivnější kořeny, které nejlépe přijímají vodu, se u velkých stromů často nacházejí pod okrajem koruny. Když zálivku směřujete i do těchto míst, strom z ní vytěží výrazně víc a lépe zvládne stresové období.
Zdroj: Urob si sám, RHS, The Spruce
