Morušovník patří mezi dřeviny, které byly kdysi mnohem běžnější než dnes. Na našem území se pěstoval už před staletími a výrazně se rozšířil i v době, kdy se hledaly možnosti domácí výroby hedvábí. Jeho listy totiž slouží jako potrava pro bource morušového. Vedle této zajímavé historické role má ale morušovník ještě mnohem lákavější přednost, a tou jsou jeho výborné plody.
Moruše zaujmou hlavně svou chutí. Jsou velmi sladké, šťavnaté a výrazně aromatické. Mnoha lidem připomínají směs malin, ostružin a borůvek. Nejlepší jsou čerstvě utržené, protože po sklizni dlouho nevydrží a rychle ztrácejí kvalitu. Právě proto se s nimi v obchodech setkáte jen zřídka a domácí pěstování dává velký smysl.
Jaké moruše lze pěstovat u nás
V českých podmínkách se nejčastěji daří moruši bílé. Je poměrně odolná vůči zimě, dobře zvládá naše klima a bývá spolehlivou volbou pro většinu zahrad. Pokud hledáte druh, který se snadněji ujme a nebude příliš choulostivý, právě bílá moruše bývá nejlepší začátek.
Černá moruše je ceněná hlavně pro chuť. Její plody bývají výraznější a voňavější, ale strom je citlivější na mráz. Hodí se proto spíše do teplejších oblastí, kde má větší šanci dobře prospívat. Občas lze narazit i na moruši červenou, i když ta je u nás méně rozšířená.
Pro vyšší odolnost se vyplatí zvolit bílou moruši, pro intenzivnější chuť plodů zase moruši černou.
Proč je podzim nejlepší čas pro výsadbu
Podzimní termín je pro sázení morušovníku velmi vhodný. Strom se už nesoustředí na růst listů a nadzemních částí, takže může více energie věnovat zakořenění. Kořeny mají čas proniknout do půdy a dobře se v ní usadit ještě před příchodem zimy. Na jaře pak strom startuje s lepší výchozí pozicí a obvykle roste jistěji než při jarní výsadbě.
Důležité je stihnout výsadbu dřív, než půda trvale promrzne. Sazenice by měla být zdravá, bez viditelného poškození, ideálně s pevným kořenovým balem. Právě kvalitní výpěstky se po přesazení ujímají nejsnadněji a lépe zvládají první měsíce na novém místě.
Jak vybrat správné stanoviště a jak o strom pečovat
Morušovník má rád slunce a dobře propustnou půdu. Na teplém a chráněném místě se mu bude dařit nejlépe a odmění se bohatším růstem i úrodou. Mladé stromky potřebují po výsadbě pravidelnou zálivku, aby lépe zakořenily. Jakmile ale zesílí, bývají poměrně odolné a dokážou si poradit i v sušších obdobích.
Péče o moruši není složitá. Korunu je vhodné čas od času prosvětlit, aby nebyla příliš hustá a aby se dovnitř dostalo více světla a vzduchu. V teplejších krajích mohou morušovníky růst téměř bez zásahu, přesto se mírný řez doporučuje podobně jako u jiných ovocných stromů. Strom si tak udrží lepší tvar a plodnost.
Plody jsou chutné i užitečné
Moruše nejsou jen lahodné, ale přinášejí i zajímavé živiny. Obsahují vitamin C, vitamin K, menší množství železa a také přírodní antioxidanty. Díky vysoké sladkosti se hodí nejen k přímé konzumaci, ale také k dalšímu zpracování. Lze z nich připravit džemy, domácí víno nebo je usušit pro pozdější použití.
Protože plody dozrávají postupně, sklizeň neprobíhá najednou. To může být výhoda pro každého, kdo si chce čerstvé ovoce užívat delší dobu přímo ze stromu. Nevýhodou je jen krátká trvanlivost po utržení, takže je nejlepší sklízet průběžně a bez zbytečného odkladu je sníst nebo zpracovat.
Které odrůdy stojí za pozornost
Pokud vybíráte konkrétní odrůdu, často se doporučuje Illinois Everbearing, což je oblíbený kříženec s dlouhou dobou plodnosti. V teplejších oblastech může dobře prospívat také Pakistan Mulberry, známá velmi dlouhými plody. Mezi spolehlivější a běžněji doporučované varianty patří i Wellington.
Morušovník tedy není žádná exotická zvláštnost, kterou by bylo možné pěstovat jen v jižních zemích. Při správném výběru druhu a vhodném podzimním vysazení může bez větších problémů růst i na české zahradě. Kdo mu dopřeje slunečné místo a trochu péče na začátku, může se po letech těšit ze stromu, který je nejen dekorativní, ale hlavně plný mimořádně sladkých plodů.
Zdroj: Pixies Garden, Pestík, Gardenino.com
Jsem vášnivý pěstitel s dlouholetými zkušenostmi, které vycházejí z rodinné tradice mého dědečka Jiřího Vlasáka. Ten se celý život věnoval pěstitelské produkci i šlechtění nových odrůd keřů a svou lásku k zahradničení předal i mně. Miluji pobyt na zahradě a vše, co s ní souvisí. Mimo hlavní sezonu se věnuji bytové floristice a pěstování pokojových rostlin.
Sociální sítě: F / X
