Hlávkový salát patří mezi nejvděčnější jarní zeleninu, protože roste rychle a zvládne ho vypěstovat i začátečník. Dá se jíst samotný, ale stejně dobře poslouží jako lehká příloha, která jídlo osvěží. Listy obsahují řadu vitaminů a minerálních látek a salát je ceněný i pro vyšší podíl kyseliny listové. V jídelníčku se často zmiňuje jako pomocník při únavě, pro podporu trávení a jako vhodná součást stravy zaměřené na srdce a cévy.
Odrůd je mnoho a liší se barvou, tvarem hlávek i chutí. Délka vegetace závisí na odrůdě i na tom, zda salát předpěstujete, nebo sejete přímo ven. Obvykle se pohybuje zhruba od 30 do 110 dnů, u jarních typů často do přibližně 75 dnů.
Kdy a jak vysévat pro časnou sklizeň
Chcete-li sklízet co nejdřív, vyplatí se předpěstování sazenic. Výsev se dělá v zimě, obvykle od ledna do února, do misek či sadbovačů se substrátem. Semena lze sít do řádků i plošně a klidně hustěji, protože rostlinky později přepícháte.
Při předpěstování držte přes den teplotu přibližně okolo 15 °C a v noci nenechte klesnout pod 10 °C. Jakmile mají rostliny dva pravé listy, je vhodné je rozsadit. Krátce po rozsazení jim prospěje několik dnů kolem 18 °C, pak je lepší přejít na přibližně 14 °C a noční teploty udržet asi mezi 10 až 13 °C. Zalévejte střídmě, dopřejte hodně světla a pravidelně větrejte, aby se sazenice nevytahovaly.
Pokud máte pařeniště, fóliovník nebo skleník, lze část práce zjednodušit a mladé sazenice přesunout rovnou do půdy bez mezikroku s přepichováním do zakoreňovačů.
Přímý výsev do záhonu a termíny pro letní saláty
Některé odrůdy se dají vysévat přímo ven, případně pod sklo. Seje se do řádků zhruba po 30 cm. Podle počasí a konkrétní odrůdy se s výsevem začíná přibližně od poloviny března a sklizeň pak vychází na konec jara až začátek léta. Letní odrůdy se často vysévají rovnou do záhonu během dubna a května.
Kdy salát vysadit a jak hluboko sázet
Předpěstované jarní sazenice, které mají alespoň čtyři pravé listy, se vysazují na záhon zhruba od března do konce dubna, celoroční odrůdy i později. Běžný spon je přibližně 25 × 25 až 30 cm, u mohutnějších typů se vyplatí nechat mezi rostlinami klidně až kolem 40 cm.
Hlávkový salát má rád mělčí výsadbu. Důležité je, aby srdéčko rostliny zůstalo alespoň asi 1 cm nad úrovní půdy, jinak může zahnívat a hlávka se hůř tvoří. Pro nasazení hlávek se mu nejlépe daří při teplotách okolo 12 až 15 °C. Po výsadbě pomáhá občasné prokypření půdy a vyrovnaná zálivka. Pokud chcete růst urychlit a zároveň omezit tlak škůdců, můžete čerstvě vysazené rostliny na několik týdnů přikrýt netkanou textilií.
Dobře funguje i promyšlené sousedství v záhonu. Salát si obvykle rozumí například se špenátem, ředkvičkami, mrkví nebo cibulí.
Péče během růstu a správné zalévání
Nejvhodnější je propustná hlinitá půda s reakcí blízko neutrální, přibližně pH 6 až 7. Stanoviště by mělo být slunné a teplejší, protože to urychluje růst, salát ale zvládne i polostín. Se zálivkou se řiďte stavem půdy, jakmile je v hloubce asi 1 cm suchá, je čas zalít. Vodu směřujte ke kořenům, nikoli na listy. Přemokření bývá problém, protože podporuje choroby a rostlinu spíš oslabí.
Sklizeň, správný čas a krátké skladování
Hlávky nemusíte sklízet všechny najednou, můžete je odebírat postupně podle potřeby. Počkejte, až je hlávka vyzrálá a střed působí na dotek pevně. Současně je důležité sklízet dřív, než salát začne vybíhat do květu, protože pak listy rychle hořknou.
Ideální je sklízet ráno. Hlávku odřízněte těsně nad zemí a odstraňte vnější listy. Salát vydrží po sklizni spíše krátce, ale životnost se dá prodloužit uložením do lednice, například zabalením do vlhké utěrky.
Choroby a škůdci a ochrana před slimáky
V zahradě je potřeba počítat s tím, že salát láká škůdce a může trpět i chorobami. Často se objevují slimáci a plzáci, dále mšice a z houbových problémů například padlí. Jako prevence se osvědčují vyvýšené záhony, protože omezují škůdce pohybující se po zemi.
Pokud vyvýšený záhon nemáte, lze proti slimákům použít jednoduchou pivní past. Do půdy zapusťte sklenici tak, aby nad povrchem zůstal asi centimetrový okraj, a naplňte ji zhruba do dvou třetin pivem. Škůdci jsou přilákáni a v pasti končí.
Na mšice bývá vhodný přírodní postřik, případně pomáhá i chytrá výsadba doprovodných rostlin. Například pažitka vysazená poblíž umí hmyz svým aroma odrazovat.
Osvědčené odrůdy pro jaro, léto i celou sezónu
Amur je raná jarní odrůda, která mívá pevné kulaté světlezelené hlávky. Je známá odolností vůči plísni salátové a obvykle méně vybíhá do květu, vegetace trvá přibližně 65 až 75 dnů.
Adinal patří mezi celoroční máslové typy. Tvoří středně velké hlávky s bublinatými listy a bývá chválený i pro slušnou skladovatelnost.
Červánek je česká raná odrůda s červeně zbarvenými listy a středně velkými hlávkami. Hodí se pro jarní i podzimní pěstování, a to jak venku, tak ve skleníku.
Jupiter je letní odrůda, která lépe snáší sušší podmínky. Bývá odolnější vůči plísním i virové mozaice a tvoří větší, dobře uzavřené hlávky s příjemnou chutí.
Mona se často doporučuje pro ranou jarní výsadbu a pěstování během delší části sezóny, zhruba od dubna do září. Hlávky bývají střední velikosti.
Pražan se řadí k ledovým hlávkovým salátům. Vysévá se obvykle od března do května, pěstovat jde na záhonu i ve skleníku a sklizeň připadá zhruba na období od července do září.
Mars je velmi raný letní typ se středně velkými hlávkami. Umí se vyrovnat s výkyvy počasí i s nižšími teplotami a hodí se pro pěstování na jaře i na podzim.
Zdroj: Moj dom, RHS, The Spruce
