Květen bývá pro pěstování paprik zlomový měsíc. Sazenice už mají za sebou předpěstování a zahrádkář řeší, kdy a jak je bezpečně přesunout ven, aby se růst nezastavil chladem a aby se rostliny zbytečně nestresovaly. Paprika (Capsicum annuum) je teplomilná a na rozdíl od některých jiných plodin neodpouští studenou půdu ani dlouhé noci s nízkými teplotami. Kdo v květnu dobře načasuje výsadbu, připraví půdu a nastaví zálivku, ten si obvykle výrazně pomůže k bohatému nasazení květů a následně i plodů.
Kdy v květnu papriky vysazovat ven
Nejdůležitějším měřítkem nejsou kalendářní dny, ale teplota. Papriky se ven přesazují tehdy, když se noční teploty stabilně drží přibližně nad 10 až 12 °C a půda je prohřátá. Při chladnějších nocích sazenice často jen „stojí“, stagnují, mohou žloutnout a déle se zotavují. V teplejších oblastech se výsadba daří už na začátku května, ve vyšších polohách je běžné čekat do druhé poloviny měsíce nebo chránit výsadbu krytem.
Pokud hrozí studená epizoda, je lepší výsadbu o pár dní posunout než papriky otužovat šokem. Když už jsou venku, pomůže dočasné zakrytí na noc, aby listy nezůstávaly dlouho studené a vlhké.
Otužování sazenic před výsadbou
V květnu mívají sazenice paprik krásné listy, ale často jsou zvyklé na stabilní podmínky interiéru nebo skleníku. Otužování by mělo trvat aspoň týden. Rostliny se nejprve dávají ven do polostínu a závětří, postupně se prodlužuje doba pobytu a přidává se ranní či pozdně odpolední slunce. Prudké polední slunce bez přechodu může listy spálit a zpomalit start po výsadbě. Cílem je, aby paprika zvládala vítr, kolísání teplot a přímé světlo bez vadnutí.
Stanoviště a půda v květnu
Papriky vyžadují co nejvíc světla, ideálně plné slunce po většinu dne. V květnu je dobré zhodnotit, zda je záhon chráněný před severním větrem a zda v něm nestojí voda. Půda má být výživná, kyprá, s dobrou drenáží a neutrální reakcí zhruba kolem pH 6,5 až 7. Přemokřené nebo utužené místo zvyšuje riziko houbových a bakteriálních chorob, které se pak v sezóně špatně zastavují.
Důležitá je i prevence v osevním postupu. Papriky patří mezi lilkovité, proto není vhodné dávat je na místo, kde loni rostla rajčata, brambory nebo lilky. Květen je poslední chvíle upravit záhon tak, aby se paprika dostala do půdy bohaté na organickou hmotu, ale ne přehnojené čerstvým dusíkem.
Jak správně sázet papriky v květnu
Rozestupy mezi rostlinami se volí tak, aby keříky rychle osychaly po dešti a měly dost světla. Běžné je sázet přibližně 40 až 50 cm od sebe, řádky nechat širší. Sazenici sázejte do jamky tak hluboké, aby byla v podobné úrovni jako v květináči. Na rozdíl od rajčat se paprika běžně nezasazuje hluboko po stonek, protože tím může trpět krček a rostlina se hůř rozbíhá. Po výsadbě je zásadní vydatná zálivka ke kořenům a lehké přitlačení půdy, ale bez zbytečného zhutnění.
U rostlin obsypaných poupaty se vyplatí zvážit, zda první květ či první nasazený plod nenechat odstranit, aby paprika nejprve zesílila kořenový systém. Není to povinné pravidlo, ale u slabších sazenic to často zlepší další násadu.
Zálivka v květnu a proč je důležitá pravidelnost
V květnu bývá počasí proměnlivé a papriky nesnášejí střídání extrémů. Přílišné sucho zpomaluje růst a vede k opadu květů, přelití zase podporuje choroby a může dusit kořeny. Ideální je zalévat vydatně, ale méně často, tak aby voda pronikla do hloubky. Pokud zaléváte často jen po povrchu, kořeny zůstávají mělké a rostlina hůř zvládá horké týdny později v létě.
Nejbezpečnější je zalévání ráno přímo k půdě. Smáčení listů večer může v chladnějších nocích prodlužovat vlhkost na rostlině a zvyšovat tlak plísní a skvrnitostí. Kdo má možnost, ocení kapkovou závlahu nebo hadici s průsaky, protože voda jde ke kořenům a list zůstává suchý.
Hnojení a výživa paprik na startu sezóny
Papriky patří mezi plodiny s vyššími nároky na živiny. V květnu ale platí, že přehnaná dávka dusíku udělá hodně listů a málo květů. Při výsadbě je vhodné doplnit do půdy kompost nebo vyzrálý organický materiál a zvolit hnojivo, které podporuje kořeny a budoucí kvetení. Jakmile se začnou objevovat květy, přichází čas na přiměřenou dávku živin s důrazem na fosfor a draslík. Jakmile se tvoří plody, dává smysl přejít na vyrovnanější výživu.
U paprik je v květnu nejčastější chybou snaha „popohnat“ je velkou dávkou dusíku. Rostlina pak sice bují, ale kvetení se oddálí a plody bývají později.
Opora, tvarování a práce s rostlinou
Papriky obvykle nepotřebují složité vyvazování, ale v květnu je praktické myslet dopředu. Jakmile rostlina začne nést více plodů, mohou se větve lámat. Jednoduchý kolík k jedné straně a volné přichycení stonku často stačí. Řez paprik není nutný, přesto lze později odstranit slabé výhony bez poupat, aby šla energie do nasazených plodů. V květnu se soustřeďte hlavně na to, aby sazenice po přesazení rychle zakořenila a nebyla zbytečně oslabená dalšími zásahy.
Teplota, vlhkost a ochrana před výkyvy počasí
Ideální růst paprik probíhá při teplých dnech a mírných nocích. Květen však umí překvapit. Při chladných nocích může docházet k poškození květů a rostlina reaguje opadem poupat. Naopak náhlé horko v kombinaci se suchem vede k vadnutí a špatnému opylení. Pokud pěstujete papriky na otevřeném záhonu, pomůže mulč, který stabilizuje teplotu půdy a snižuje výkyvy vlhkosti. V chladnějších lokalitách dává smysl pěstování ve fóliovníku nebo alespoň dočasné krytí po výsadbě.
Choroby a škůdci, které se objevují už v květnu
V květnu se vyplácí prevence, protože některé problémy se v sezóně šíří rychle. Mezi typické škůdce patří mšice a třásněnky, které mohou deformovat mladé listy a přenášet viry. Sledujte hlavně spodní strany listů a vrcholky výhonů. Čisté okolí záhonu, nepřehoustlá výsadba a rozumná zálivka jsou základ. U chorob je kritické nepřelévat, nezalévat na list a odstraňovat podezřelé listy dřív, než se problém rozjede po celé výsadbě.
Papriky v nádobách v květnu
Květen je skvělý čas i pro pěstování v květináčích, protože s rostlinou lze hýbat podle počasí. Nádoba by měla mít dostatečný objem a výborný odtok. Použijte kvalitní pěstební substrát, nikoli těžkou zahradní zeminu. V nádobách papriky rychleji vysychají, takže kontrola vlhkosti musí být častější než na záhonu. Zároveň ale platí, že přelití v chladném květnovém týdnu je v květináči snadnější, proto zalévejte až tehdy, když je vrchní vrstva zřetelně sušší.
Co si v květnu pohlídat pro rychlou sklizeň
Od výsadby k první sklizni vede cesta přes stabilní teplo, světlo a pravidelnou vodu. Kdo chce sklízet dřív, měl by v květnu maximalizovat tepelné pohodlí rostlin, ale bez přehnojení. Pamatujte, že mnoho odrůd nejdřív dozrává do zelené fáze a teprve potom během dalších týdnů vybarvuje do červené, žluté nebo oranžové. Správný květnový start je tedy investice nejen do množství plodů, ale i do jejich velikosti a chuti v plné zralosti.
Pokud paprikám dáte v květnu to, co potřebují, tedy teplo, slunce, vzdušnou půdu a klidný režim zálivky, odmění se v létě kompaktními keříky, bohatým kvetením a dlouhou sklizní až do podzimu.
Zdroj: The Spruce, Rhs
