Myrobalán, česky často označovaný jako slivka třešňoplodá, patří k dřevinám, které jsou u nás doma jak v zahradách, tak ve volné krajině. Zatímco klasické švestky si lidé spojují hlavně s velkými plody a pálenkou, myrobalán býval dlouho vnímaný spíš jako planější příbuzný. Teď se ale znovu dostává do popředí, protože nabízí kombinaci vlastností, které v době výkyvů počasí a tlaků chorob dávají překvapivě velký smysl.
Slivoní existuje mnoho typů a forem, liší se růstem, tvarem koruny, listy i barvou a chutí plodů. Pomologové je rozdělují do více skupin podle původu a znaků. Vedle běžně pěstovaných slivoní se u nás drží i druhy, které se dobře přizpůsobily místnímu klimatu a v některých oblastech prospívají lépe než náročnější odrůdy.
Kde má myrobalán v ovocnářství největší význam
V praxi se slivoně většinou nemnoží ze semen, ale vegetativně, nejčastěji roubováním nebo očkováním. Klíčovou roli v tom hraje podpník, tedy kořenová část stromu, která ovlivňuje růst, ukotvení i schopnost hospodařit s vodou. A právě tady myrobalán vyniká.
Roste jako strom přibližně od 3 do 9 metrů a umí vytvořit výrazně mohutný kořenový systém. Oproti některým jiným slivoním mívá kořeny širší i hlubší, což mu pomáhá v sušších obdobích i v lehčích půdách. Na Slovensku byly navíc vyšlechtěny typy určené do oblastí s kratším vegetačním obdobím a do teplejších, sušších stanovišť. Důležitým argumentem je také vysoká odolnost vůči šarce slivoní, která je pro slivoně jednou z nejproblematičtějších virových chorob.
Nejen podpník, ale i okrasný strom s jedlými plody
Myrobalán se dnes nebere jen jako technický podpník pro slivoně. V řadě zemí se jeho plody běžně jedí čerstvé nebo se zpracovávají. Výhodou je, že u vybraných konzumních odrůd nejde o kompromis mezi okrasou a užitkem. Strom může na jaře zaujmout květem, v sezoně listem a na konci léta plody, které mají vlastní charakter a široké využití v kuchyni.
Na šlechtitelské stanici v Klčově vznikly konzumní odrůdy známé jako Klaret, Klasik a Klar. Přestože jsou určené k jídlu, vykazují zároveň dobrou afinitu, tedy schopnost spolehlivě srůstat s roubem, což je praktické i pro pěstitele, kteří chtějí myrobalán využít v ovocné zahradě více způsoby.
Klaret jako odolná odrůda do chladnějších poloh
Odrůda Klaret vznikla výběrem semenáčů z křížení červenolistého myrobalánu. Důraz byl kladen na zdraví a odolnost, takže se uvádí vysoká tolerance vůči šarce, mšicím i monilióze plodů. Zároveň jde o odrůdu mrazuvzdornou, vhodnou i do chladnějších severnějších oblastí.
Strom roste vzpřímeně a vytváří užší pyramidální korunu. Listy jsou středně velké a mohou přecházet od tmavozelených tónů k hnědočervenozeleným. Květy jsou drobné a samosprašné. Plody bývají střední, kulaté, se slupkou v matně fialově černém odstínu. Dužnina je pevná, tmavě karmínová a chutná sladkokysele, přičemž od pecky se odděluje jen částečně. V teplejších nížinách dozrává zhruba v polovině července, ve vyšších polohách až ke konci srpna. Plody se při přepravě snadno neotlačují, nepraskají ani po vydatných deštích a na stromě vydrží delší dobu v dobré konzumní zralosti. Hodí se na kompoty, šťávy, džusy i džemy a pro stabilní úrodu potřebuje udržovací řez kvůli prosvětlení koruny.
Klasik jako spolehlivý samosprašný myrobalán
Klasik vznikl z volného opylení myrobalánů na východním Slovensku. Má sklon růst mohutněji, často spíše jako velký keř s kulovitou až ploše kulovitou, někdy převislou korunou a jemnějšími kosterními větvemi. Kvete obvykle ve druhé dekádě května, květy jsou bílé, se silně zvlněným okrajem korunních plátků. Důležitá praktická vlastnost je samosprašnost, takže pro nasazení plodů nepotřebuje poblíž další odrůdy.
Plody jsou středně velké, okrouhlé, vyrovnané velikostí i tvarem. Slupka je lesklá, žlutooranžová, s nápadnými bílými lenticelami. Dužnina je zlatavě oranžová, pevnější a velmi šťavnatá, chuťově sladkokyselá. V teplejších oblastech dozrává na přelomu července a srpna, ve vyšších polohách spíš od konce srpna do poloviny září. Hodí se k přímé konzumaci i na kompoty. Ceněná je i odolnost vůči šarce a monilióze a schopnost lépe zvládat pozdní jarní mrazíky.
Klar jako nejranější volba s výrazně sladkou chutí
Klar se uvádí jako nejranější konzumní myrobalán, vyšlechtěný selekcí semenáčů z volného opylení. Strom vytváří menší, kompaktní korunu, takže se hodí i do zahrad, kde je potřeba hlídat prostor. Plody jsou pravidelně kulaté, se slupkou hnědočervené barvy, často s výraznými lenticelami a drobnými rezavými tečkami. Dužnina je šťavnatá, zlatožlutá a jemná. Od pecky se odděluje lépe až po přezrání.
Dozrává krátce po třešních, obvykle od třetí dekády července do první dekády srpna. Plody jsou vhodné k přímému jídlu i na domácí a průmyslovou výrobu džemů, přičemž typická je výrazně sladká chuť.
Proč se myrobalán vrací do výsadeb i mimo zahrady
Myrobalány se dají pěstovat i v režimu šetrného, ekologicky vedeného hospodaření, protože obecně nejsou přehnaně náročné. Díky kombinaci odolnosti, adaptability a dekorativního vzhledu se uplatní nejen jako ovocný strom, ale také jako solitéra, případně jako součást stromových alejí a ovocných pásů na zemědělské půdě. Vhodné jsou i do blízkosti usedlostí a do krajiny, kde mohou plnit současně užitkovou i estetickou roli.
Zdroj: Gardenia, Zahrádkár, BBC Gardener’s World
