V posledních letech je stále častější, že angrešt během vln veder náhle měkne, plody se zmenšují, ztrácejí šťávu a část úrody předčasně opadá. Nejvíc trpí keře na přímém slunci, kde se při teplotách nad 30 °C výrazně zvyšuje výpar vody z listů i z plodů. Rostlina se brání tím, že omezuje proudění vody do plodů, dužnina houstne, postupně vysychá a slupka přestává držet tlak. Výsledkem jsou měkké bobule náchylné k praskání a následnému opadu.
Problém zhoršuje i přehřátá půda. Když je kořenová zóna suchá a rozpálená, angrešt nedokáže dostatečně zásobovat nadzemní část vodou ani tehdy, když občas zalijeme menší dávkou. Krátká zálivka povrch jen zvlhčí, ale kořeny ve větší hloubce zůstávají ve stresu.
Správná zálivka při extrémech nestačí „trochu a často“
V běžném létě angrešt obvykle zvládne standardní zálivku, při dlouhotrvajícím horku to však bývá málo. V extrémních teplotách pomáhá zalévat výrazně vydatněji, klidně i dvojnásobnou dávkou vody, a to přibližně každé tři až čtyři dny podle typu půdy. Cílem je provlhčit kořenovou zónu do hloubky, ne jen „spláchnout prach“ na povrchu. Zalévejte ráno nebo večer, kdy se méně vody odpaří a rostlina ji stihne využít.
Důležité je také zalévat rovnoměrně. Prudké střídání sucha a následné přemokření může vést k dalšímu stresu, praskání plodů a zhoršení chuti. Pokud je půda těžká a zadržuje vodu, raději zalijte méně často, ale stále tak, aby voda pronikla ke kořenům.
Stínění jako rychlá pomoc proti úpalu plodů
Velmi účinné je dočasné stínění, zejména u keřů na jižních stanovištích. Použít můžete zelenou stínící síť, kterou překryjete keř alespoň z poloviny. Nejde o to angrešt „schovat do tmy“, ale snížit přímé polední slunce a teplotu plodů. Tím se omezí zahušťování dužniny a vysychání bobulí, a zároveň se sníží riziko opadu.
V horku nad 30 °C se na přímém slunci plody rychle přehřívají, dužnina houstne a může následovat až vysychání a opad.
Co ještě pomůže, aby plody zůstaly pevné
Stabilní vlhkost udržíte i tím, že půdu kolem keře nenecháte holou a rozpálenou. Pokud je to možné, omezte kypření v největších vedrech, kdy se vlhkost z půdy zbytečně ztrácí. Pomáhá také udržovat okolí keře bez silné konkurence plevelů, které v horku odčerpávají vodu nejrychleji. Pokud už plody začínají měknout, nečekejte na „dokonalé dozrání“ a sklízejte průběžně. Včasná sklizeň často zachrání kvalitu i část úrody, která by jinak opadala.
Jak poznat, že jde o teplotní stres a ne chorobu
Typické je, že se potíže objeví nárazově během horkých dnů: plody jsou měkké, někdy lehčí, postupně sesychají, ale bez výrazných skvrn, povlaku či hniloby. Listy mohou působit zavadle přes poledne a večer se částečně vzpamatují. Pokud však vidíte výrazné hnědnutí, plísňový povlak nebo masivní odumírání listů, je vhodné zkontrolovat i možné choroby a celkovou kondici keře. Ve většině případů ale platí, že hlavní příčina letního měknutí a opadávání angreštu je kombinace přímého slunce, přehřáté půdy a nedostatečně hluboké zálivky.
Zdroj: The Spruce, Záhrada, Gardener’s World
