Červenec bývá měsícem, kdy se na zahradě potkává sklizeň s přípravou na další sezonu. Drobné bobulové ovoce se dá velmi dobře uchovat na zimu, nejčastěji mražením. Aby výsledek stál za to, má smysl vybírat jen zdravé, vyzrálé a nepoškozené plody. Před uložením do mrazáku je potřeba ovoce očistit a hlavně nechat dokonale oschnout, protože zbylá voda podporuje slepování a zhoršuje kvalitu po rozmrazení.
Rybíz je nejlepší otrhat ze stopek a teprve potom zamrazit. U angreštu se vyplatí odstranit stopky i zaschlé zbytky květu. Josta se při mražení chová podobně jako rybíz, takže postup může být prakticky stejný. Maliny jsou na manipulaci nejcitlivější, snadno se pomačkají a po rozmrazení pak místo celých plodů získáte spíš řídké pyré. Proto je u nich důležité pracovat šetrně a zbytečně je nepřesypávat.
Chcete-li, aby se drobné ovoce po zamrazení neslepilo do jednoho bloku, pomáhá jednoduchý trik. Plody nejprve rozložte v jedné vrstvě na tác nebo podnos a krátce je nechte předmrazit. Až pak je přesypte do sáčků či nádob. Tak si lépe udrží tvar a můžete odebírat menší dávky postupně. Po rozmrazení se bobuloviny hodí hlavně do koláčů, palačinek, smoothie, džemů, kompotů nebo do ovocných omáček. U malin a angreštu počítejte s tím, že budou měkčí než čerstvé, a proto se často nejlépe uplatní v tepelně upravených receptech.
Jahody po sklizni potřebují kontrolu a prosvětlení
Po posledních jahodách práce nekončí. Právě po sklizni je dobré zhodnotit, v jakém stavu porost je. Pokud jahodníky zaostávají, působí unaveně, mladé listy se kroutí a jsou zvrásněné, může jít o napadení škůdcem známým jako roztočík jahodový. Ten se výrazněji prosazuje hlavně ve starších, zahuštěných výsadbách, kde se drží vyšší vlhkost a hůř proudí vzduch. Výsledkem bývá slabší kvetení a drobnější, méně kvalitní úroda.
Do zahrady se roztočík často dostane už se sadbou, proto je rozumné pořizovat sazenice z ověřených zdrojů a při výsadbě dodržet doporučené rozestupy. Rizikem jsou teplá a vlhká léta, kdy se škůdce množí rychle. V praxi pomáhá pravidelná obnova jahodiště a také změna stanoviště přibližně po třech až čtyřech letech. Po sklizni se vyplatí odstranit staré listy, porost prosvětlit a vyřadit poškozené nebo slabé rostliny. Silně napadené kusy je lepší vyjmout celé, aby se problém nešířil dál.
Pokud se roztočík přemnoží, lze sáhnout i po přípravcích určených proti roztočům. Nejlepší účinek mívá ošetření krátce po sklizni, případně časně na jaře, kdy se škůdce začíná znovu aktivovat.
Dírky v listech broskvoní a dalších peckovin
U broskvoní se v létě můžete setkat s typickým jevem, kdy listy vypadají, jako by je někdo prostřelil. Tyto drobné otvory způsobuje houbová choroba zvaná dírkovitost listů, jejím původcem je houba Stigmina carpophila. Napadá nejen broskvoně, ale i další peckoviny. Kromě listů se může projevit také na plodech broskví a meruněk, kde vznikají malé bělavé skvrny s tmavším lemem.
Patogen přezimuje v opadaném listí a na kůře stromů. Po rašení a hlavně za deštivého počasí se infekce rychle šíří na mladé listy i plody. Zpočátku se objevují drobné skvrny, později napadená pletiva vypadávají a zůstávají po nich otvory. Běžně se peckoviny proti dírkovitosti neošetřují pravidelně, problém ale může nastat při dlouhém období vlhka. Pokud deštivé počasí pokračuje, doporučuje se opakované ošetření povolenými přípravky zhruba v intervalu 10 až 12 dnů. Zároveň platí, že se neošetřují odrůdy, u nichž se očekává sklizeň v následujících třech týdnech.
Červenec v ovocné zahradě je o rovnováze: část úrody uklidit do zásoby, část výsadby zregenerovat a u citlivých druhů včas zareagovat na choroby a škůdce.
Zdroj: Zahrádkár, RHS, Gardenery
