Podzimní procházka parkem láká ke sbírání lesklých hnědých kaštanů. Málokdo ale ví, že to, čemu běžně říkáme kaštan, je ve skutečnosti plod jírovce maďalu, který je pro člověka nejedlý a mírně jedovatý. Pravé jedlé kaštany, známé také jako maroni, rostou na úplně jiném stromu, na kaštanovníku setém. Oba plody si jsou na první pohled podobné, ale při troše pozornosti je od sebe spolehlivě odlišíte.
Dva stromy, které spolu nemají nic společného
Přestože se oběma plodům lidově říká kaštany, stromy, na kterých rostou, nejsou vůbec příbuzné. Kaštanovník setý (Castanea sativa) patří do čeledi bukovitých, stejně jako buk nebo dub. Pochází z jižní Evropy a Malé Asie a u nás roste hlavně v teplejších oblastech, v zahradách, sadech a na některých místech i ve volné přírodě.
Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) naproti tomu patří do čeledi mýdelníkovitých. Původem je z Balkánu a v Česku jde o jeden z nejběžnějších stromů parků, alejí a náměstí. Proto se s jeho plody setkáme mnohem častěji a proto je také většina „kaštanů“, které si děti nosí domů v kapsách, nejedlá.
Ostnatý obal prozradí nejvíc
Nejsnadnější rozlišovací znak najdete ještě předtím, než plod vyloupnete. Obal jedlého kaštanu je hustě pokrytý dlouhými, tenkými a velmi ostrými ostny. Připomíná zeleného, později hnědého ježka a holou rukou se do něj sáhnout skoro nedá.
Obal jírovce je jiný. Je zelený, kožovitý a nese jen řídké, krátké a tlusté bodliny, takže působí spíš bradavičnatě. Bez obav ho vezmete do ruky a po dopadu na zem obvykle sám praskne.
Chcete nás ve Googlu vidět častěji?
Liší se i počet plodů uvnitř. V obalu kaštanovníku bývají zpravidla dva až tři plody, které se navzájem tlačí. Jírovec má v obalu obvykle jen jeden plod, výjimečně dva.
Tvar plodu a malá špička
Jedlý kaštan je menší, na jedné nebo obou stranách zploštělý a do jednoho konce se zužuje. Na jeho vrcholu najdete drobný chlupatý střapec neboli špičku, což je zbytek blizny po odkvetlém květu. Slupka je tmavě hnědá, lesklá a u základny má jen menší světlejší plošku.
Plod jírovce je větší, pravidelně kulatý a úplně hladký. Žádnou špičku nemá. Typická je pro něj velká matná světlá skvrna, které se lidově říká pupek a zabírá výraznou část povrchu.
Nejrychlejší pravidlo zní takto. Má plod špičku a obal jako ježek, je jedlý. Je kulatý, bez špičky a s velkou světlou skvrnou, jde o jírovec.
Listy a květy pomohou celý rok
Strom poznáte i mimo období plodů. Kaštanovník má jednoduché, dlouhé a úzké listy s výrazně zubatým, pilovitým okrajem. Jírovec má listy dlanitě složené z pěti až sedmi lístků, které vyrůstají z jednoho místa a připomínají rozevřenou dlaň.
Rozdílné jsou i květy. Jírovec kvete v květnu a jeho bílé květenství stojí na větvích jako vzpřímené svíce. Kaštanovník kvete později, v červnu a červenci, a tvoří dlouhé žlutobílé jehnědy s výraznou vůní. Plody obou stromů dozrávají od září do října.
Proč jírovec nejíst
Plody jírovce obsahují saponin escin a další látky, které dráždí trávicí trakt. Po jejich snědění se mohou objevit nevolnost, zvracení, průjem a bolesti břicha. Tepelná úprava je nezbavuje škodlivosti, takže jírovec není vhodný ani syrový, ani pečený. Pozor je potřeba dávat především u malých dětí a také u psů, kteří plody rádi okusují při hře.
Zcela zbytečné však plody jírovce nejsou. Výtažky z nich se využívají v kosmetice a v přípravcích na podporu žil a sbírají se také jako krmivo pro lesní zvěř.
Jak připravit jedlé kaštany
Pravé kaštany jsou chutné, sladké a moučnaté. Před pečením je potřeba na jejich vypouklé straně nařezat slupku do kříže, jinak by v troubě praskaly. Pečou se zhruba dvacet až pětadvacet minut při teplotě kolem 200 °C, dokud se slupka nezačne v místě řezu otevírat. Loupat se nejlépe dají ještě teplé. Kromě pečení je lze také vařit, přidávat do nádivek, polévek nebo z nich připravit pyré a sladké pomazánky.
Pokud si nejste jistí, co jste nasbírali, platí jednoduché pravidlo. Plod, u kterého si druhem nejste stoprocentně jistí, nejezte. Na trzích a v obchodech jsou jedlé kaštany na podzim běžně k dostání a jejich původ je zaručený.
Zdroj: Surrey WT, Anses, Pestrá zahrada
Jsem vášnivý pěstitel s dlouholetými zkušenostmi, které vycházejí z rodinné tradice mého dědečka Jiřího Vlasáka. Ten se celý život věnoval pěstitelské produkci i šlechtění nových odrůd keřů a svou lásku k zahradničení předal i mně. Miluji pobyt na zahradě a vše, co s ní souvisí. Mimo hlavní sezonu se věnuji bytové floristice a pěstování pokojových rostlin.
Sociální sítě: F / X
Chcete nás ve Googlu vidět častěji?
Přidejte si Pestrou zahradu mezi preferované zdroje a naše tipy se vám budou ve výsledcích Googlu zobrazovat přednostně.
