Okurky patří mezi plodiny, které z půdy odebírají velké množství živin. Často se traduje, že jakmile se objeví první plody, rostlina už si poradí sama a další přihnojování není nutné. Ve skutečnosti je to naopak. Právě v období intenzivního nasazování a dorůstání okurek je spotřeba živin nejvyšší a bez pravidelného doplňování se úroda začne rychle ztenčovat.
Když má rostlina dostatek výživy, pokračuje v tvorbě nových květů, drží si vitalitu a dokáže plodit delší dobu. Pokud živiny chybí, projeví se to poměrně brzy nejen na množství, ale i na kvalitě sklizně.
Jak poznáte že okurkám dochází síla
Každý další plod je pro rostlinu velká energetická investice. Jakmile se zásoby v půdě vyčerpají, okurky začnou slábnout. V praxi to většinou uvidíte jako menší přírůstky nových plodů, častější žloutnutí listů nebo drobné okurky, které nedorůstají do obvyklé velikosti. Někdy se zhorší i křupavost a chuť, protože rostlina hospodaří s vodou i minerály výrazně hůř.
Pravidelné přihnojování v průběhu plodění pomáhá udržet stabilní tempo růstu a podporuje to, aby rostlina nasazovala další květy a nové okurky průběžně, ne jen v jedné krátké vlně.
Nejdůležitější prvky při rodivosti jsou draslík a fosfor
V době plodění okurky nejvíc ocení vyšší přísun draslíku a k tomu menší, ale stále důležitou dávku fosforu. Draslík se podílí na tvorbě pevných, šťavnatých a chutných plodů a pomáhá i tomu, aby okurky nebyly nepříjemně hořké. Fosfor naopak posiluje kořeny a celkovou vitalitu, takže rostlina zvládne dlouhou sezónu bez rychlého vyčerpání.
Jako praktická volba se osvědčuje monofosforečnan draselný, protože dodá právě to, co je v tomto období potřeba, bez zbytečného zvyšování dusíku.
Jak připravit zálivku z monofosforečnanu draselného
Do 10 litrů vlažné vody rozmíchejte 10 až 15 g monofosforečnanu draselného a důkladně rozpusťte. Roztok aplikujte ke kořenům. Na jeden dospělý keřík obvykle stačí přibližně 0,7 až 1 litr zálivky podle velikosti rostliny a vlhkosti půdy.
Před samotným přihnojením je vhodné záhon nejprve prolít čistou vodou. Kořeny pak přijímají živiny rovnoměrněji a zároveň se snižuje riziko podráždění nebo poškození kořenového systému.
Přírodní alternativa která dodá draslík i mikroprvky
Kdo dává přednost přírodnějším postupům, může sáhnout po dřevěném popelu. Ten obsahuje značné množství draslíku, vápníku a také řadu stopových prvků, které mohou podpořit delší a stabilnější plodnost. Popel je užitečný hlavně tehdy, když chcete přihnojovat šetrně a zároveň zlepšit celkovou kondici rostlin.
Popelový výluh pro okurky
Do 10 litrů vody přidejte 1 sklenici prosátého dřevěného popela. Směs nechte několik hodin odstát, poté promíchejte a použijte jako zálivku ke kořenům. Na jednu rostlinu většinou postačí zhruba 1 litr výluhu.
Používejte pouze popel z čistého, chemicky neošetřeného dřeva. Popel z uhlí, lakovaného, natíraného nebo jinak upravovaného dřeva se k hnojení nehodí.
Kdy přihnojovat a jak často opakovat
Nejlepší čas pro hnojení je brzy ráno nebo večer, kdy na rostliny nepraží slunce. Přihnojování opakujte přibližně jednou za 10 až 14 dní. V horkých obdobích nepodceňujte pravidelnou zálivku, protože bez dostatku vláhy okurky nedokážou živiny dobře využít a účinek hnojiva bude výrazně slabší.
Čemu se v plné sezóně raději vyhnout
V hlavním období plodění je lepší nepřehánět to s dusíkatými hnojivy. Přebytek dusíku sice podporuje rychlý růst listů a výhonů, ale může omezit tvorbu květů a plodů. Rostlina pak investuje energii do bujného olistění místo do další sklizně. Pro co nejvyšší výnos má obvykle větší smysl soustředit se na draslík a stabilní zálivku než na další přidávání dusíku.
Pár minut péče může prodloužit sklizeň až do podzimu
Dobře zvolené přihnojování dokáže období plodění výrazně natáhnout. Keříky zůstávají silné, tvoří další květy a plody se vyvíjejí rovnoměrně. Když jednou za dva týdny doplníte správné živiny a současně udržíte půdu přiměřeně vlhkou, odměnou mohou být košíky křupavých okurek i v době, kdy na jiných záhonech sezóna už postupně končí.
Zdroj: Gardenia, Gardenino, To je nápad, GrowVeg
Jsem vášnivý pěstitel s dlouholetými zkušenostmi, které vycházejí z rodinné tradice mého dědečka Jiřího Vlasáka. Ten se celý život věnoval pěstitelské produkci i šlechtění nových odrůd keřů a svou lásku k zahradničení předal i mně. Miluji pobyt na zahradě a vše, co s ní souvisí. Mimo hlavní sezonu se věnuji bytové floristice a pěstování pokojových rostlin.
Sociální sítě: F / X
