Některé méně známé plodiny se k nám dostanou hlavně jako hotová surovina, ale u jiných si můžete cestu na talíř zkrátit vlastní sklizní. Edamame patří přesně do této skupiny. Jde o sóju luštinatou neboli sóju fazolovou, jen se nesklízí až v plné botanické zralosti jako běžná sója. Lusky se trhají ještě zelené, kdy jsou semena uvnitř šťavnatá, křehká a chuťově jemná, svěží a méně výrazná než u zralých bobů.
Popularita edamame v posledních letech roste i u nás, a s ní i dostupnost osiva. Pokud chcete vyzkoušet novou luštěninu, nebo už edamame znáte z asijských restaurací, domácí pěstování vám přinese nejen úrodu, ale i radost z něčeho netradičního.
Proč jsou edamame tak ceněné
Edamame vynikají výživovou hodnotou. Mají vysoký podíl bílkovin, vlákniny a důležitých mastných kyselin, takže se často zmiňují jako dobrá rostlinná alternativa k části živočišných potravin. Přitom nebývají považovány za extrémně kalorické, a proto je lidé zařazují do jídelníčku při redukci hmotnosti i ve sportovní výživě.
Vedle makroživin přinášejí i minerály a vitaminy. Zmiňuje se hlavně vápník, který souvisí s regulací hladiny cukru v krvi a u některých lidí může pomáhat i se zmírněním potíží před menstruací. Důležitý je také vitamin K a kyselina listová, které se hodí v období růstu a bývají doporučované i v těhotenství. Přínos se spojuje i s podporou tvorby červených krvinek a správným vývojem mozku. Významný je rovněž obsah organicky vázaného železa, které se podílí na okysličování organismu a tím i na celkové energii a výkonnosti.
Původ a chuť která si získala svět
Edamame nejsou ceněné jen kvůli zdraví. Mají příjemnou strukturu a chuť, díky které se rozšířily daleko za hranice Asie. Původ bývá spojován se severní Čínou a pěstování se uvádí po tisíce let. Název vychází z japonštiny a obvykle se vykládá jako fazole na stonku, což odkazuje na tradiční způsob podávání lusků.
Nefermentovaná sója a otázka možných nevýhod
Kolem nefermentované sóji se občas vedou debaty. Někteří odborníci upozorňují na látky, které mohou v těle snižovat využitelnost bílkovin, například na inhibitory trypsinu. Zmiňují se také fytoestrogeny, tedy rostlinné sloučeniny s účinky podobnými estrogenům, které mohou při nadměrné konzumaci zasahovat do hormonální rovnováhy. Nejčastěji se diskutuje citlivost dospívajících, u chlapců možný vliv na testosteron a u dívek případné urychlení pohlavního vývoje.
Současně se ale fytoestrogenům připisují i pozitivní stránky. V různých souvislostech se uvádí snížení rizika některých nádorových onemocnění, úleva při menopauze a podpora kostí. V praxi záleží hlavně na množství. Potenciální nežádoucí účinky se obvykle spojují až s dlouhodobě přehnanou konzumací nefermentované sóji. U tradičně fermentovaných výrobků, jako je sójová omáčka, miso nebo natto, se tyto obavy typicky zmiňují méně.
Jak edamame jednoduše připravit v kuchyni
Edamame se nejí syrové, i když jsou semena měkká a křehká. Sklízí se celé lusky a nejčastěji se krátce vaří, blanšírují nebo připravují v páře. Tepelná úprava pomůže odstranit hůře stravitelné složky a zároveň zvýrazní příjemnou strukturu.
Nejjednodušší postup je uvařit lusky ve slané vodě, rychle je zchladit a pak semena vyloupnout. Lusky je vhodné vkládat do vroucí vody a vařit zhruba 3 až 5 minut podle velikosti a čerstvosti. Hotová edamame se hodí do salátů, polévek, těstovin i do misek typu poké s rýží a dalšími ingrediencemi. Dobře doplní také masová jídla nebo zapečené pokrmy se sýrem a zeleninou. Po krátkém povaření se dají bez problémů zamrazit do zásoby.
Pěstování edamame na zahradě krok za krokem
Pěstování je podobné jako u jiných luštěnin, přesto se sója chová spíš jako fazole než jako hrách. Nesnáší mráz, proto se seje později, obvykle na přelomu dubna a května podle počasí. Kdo chce urychlit start, může si předpěstovat sazenice, které pak mívají náskok a často se i lépe rozvětví.
Předpěstování a výsadba
Na sazenice se vysévá v dubnu po jednom semeni do sadbovače nebo do rašelinových květináčků. Na záhon se rostliny přesazují až po odeznění rizika mrazů, typicky po polovině května. Spon může být přibližně 30 × 40 cm, aby měly rostliny prostor pro větvení.
Přímý výsev do záhonu
Při přímém výsevu do půdy se volí vzdálenost v řádku zhruba 10 až 30 cm podle odrůdy a síly růstu, mezi řádky přibližně 40 až 60 cm. Edamame se dokážou poměrně bohatě větvit, takže i řidší výsev dává smysl, protože rostliny prostor časem zaplní plodnými postranními výhony. Běžně dorůstají asi 50 až 80 cm a kvetou v menších shlucích.
Sklizeň postupně díky výsevu ve vlnách
Jestli chcete sklízet opakovaně, vyplatí se vysévat ve více termínech zhruba po dvou týdnech. Edamame totiž často dozrávají poměrně najednou. Termíny pro přímý výsev se obvykle pohybují od května do června, podle místních podmínek a teploty půdy.
Jakou půdu edamame potřebuje
Na půdu nejsou edamame přehnaně náročné. Jako typická bobovitá rostlina vytváří na kořenech hlízky se symbiotickými bakteriemi, které vážou vzdušný dusík. Díky tomu mohou luštěniny nepřímo zlepšovat půdní úrodnost a často nepotřebují tolik dusíkatého hnojení.
Nejlépe se jim daří na teplém stanovišti s lehčí, dobře prohřívanou půdou. Pokud je záhon chudší, pomůže organické přihnojení, ideálně s předstihem. Při dobrých podmínkách bývají rostliny plodné a nasazují dost lusků.
Kdy sklízet aby byla chuť nejlepší
Od výsevu do sklizně obvykle uběhne kolem 100 dní. Správný okamžik nastává tehdy, když jsou semena v luscích už téměř plně vyvinutá, ale stále měkká, zelená a ještě neztvrdlá. Jako orientační signál může posloužit i to, že začnou žloutnout první spodní listy. V této fázi bývá chuť nejjemnější a textura nejpříjemnější.
Pokud chcete myslet na další sezonu, nechte několik rostlin dojít až do plné zralosti. Získáte vlastní semeno a zároveň si uděláte jasnou představu o rozdílu mezi zelenými edamame a plně zralou sójou, kterou už známe jako suché boby.
