Invazní rostliny, kvůli kterým se můžete dostat i do sporu s úřady

Břečťan stálezelený / Foto: Depositphotos
Břečťan stálezelený / Foto: Depositphotos

Invazní rostliny se v české krajině objevují čím dál častěji a není výjimkou, že se samy od sebe usadí i na zahradě, u plotu nebo na zanedbaném pozemku v sousedství. Na první pohled mohou působit nevinně, někdy dokonce dekorativně, jenže jejich hlavní „předností“ je schopnost rychle obsadit prostor, vytlačit původní druhy a postupně z něj udělat jednotvárnou plochu, kde se ostatním rostlinám nedaří.

Nejde tedy jen o estetiku nebo o to, že budete mít víc práce s pletím. U řady invazních druhů je problém i v tom, že se šíří do okolí a poškozují přírodu, a některé mohou být navíc nebezpečné lidem či zvířatům. Když takovou rostlinu necháte bez zásahu, často to skončí tím, že se jí budete zbavovat roky. V krajním případě se můžete dostat i do sporu s úřady, protože u vybraných druhů se jejich výskyt a likvidace řeší velmi přísně.

Kde si ověřit, co je invazní druh a co už ne

Seznamy invazních a nepůvodních druhů se průběžně aktualizují, protože se mění jejich rozšíření i míra rizika. Pokud si nejste jistí, co vám roste na pozemku, vyplatí se porovnat rostlinu s informacemi na stránkách Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Užitek mají i odborné databáze, které zveřejňuje Botanický ústav AV ČR nebo organizace zaměřené na ochranu přírody. Když je situace nejasná, není ostuda obrátit se na odborníka a nechat si druh potvrdit, dřív než se problém rozjede naplno.

Deset druhů, které je lepší na zahradě netrpět

Trnovník akát

Květ akátu bílého / Foto: Depositphotos
Květ akátu bílého / Foto: Depositphotos

Akát se dříve vysazoval velmi často, protože roste téměř všude, kvete výrazně a jeho vůně je pro mnoho lidí symbolem začátku léta. Právě jeho odolnost se ale stala slabinou krajiny. Umí se šířit nejen semeny, ale i výmladky, takže se snadno rozlézá za hranice výsadby a postupně zabírá místo původním dřevinám. Pokud akát na pozemku nechcete, je nutné počítat s opakovanými zásahy, protože samotné pokácení často nestačí.

Bolševník velkolepý

Bolševník velkolepý / Foto: Depositphotos
Bolševník velkolepý / Foto: Depositphotos

Bolševník patří mezi nejrizikovější invazní rostliny vůbec. Vypadá mohutně a pro někoho i efektně, jenže jeho míza může v kombinaci se sluncem způsobit vážné popáleniny. Kdo ho na pozemku objeví, měl by jednat rychle a hlavně bezpečně. Manipulace vyžaduje důslednou ochranu kůže, dlouhé rukávy a pevné rukavice. U bolševníku je důležité odstranit rostlinu i s kořeny a nenechat ji znovu obrazit či vysemenit.

Laskavec ohnutý

Laskavec ohnutý / Foto: Depositphotos
Laskavec ohnutý / Foto: Depositphotos

Laskavec je typický příklad zavlečeného plevele, který se „svezl“ s osivem nebo přepravou. Největší škody působí na polích a v zahradách se umí chovat podobně nekompromisně. Rychle roste, vytváří velké množství semen a v některých oblastech už bývá obtížné ho potlačit i chemicky, protože si dokáže vytvářet odolnost. Když se objeví, vyplatí se zasáhnout včas, ještě než stihne dozrát.

Křídlatka japonská

Křídlatka japonská / Foto: Depositphotos
Křídlatka japonská / Foto: Depositphotos

Křídlatka se často tváří jako nenápadný okrasný keř, který by mohl zakrýt nevzhledné místo. Ve skutečnosti jde o jednu z nejagresivnějších invazních rostlin, které dokážou zcela ovládnout zahradu. Šíří se extrémně rychle, vytváří husté porosty a její podzemní části umí přežít i necitlivé zásahy. Pokud se křídlatka zabydlí, likvidace bývá dlouhodobá a vyžaduje důslednost, někdy i cílené použití vhodného přípravku přímo na kořenový systém.

Škumpa ocetná

Škumpa / Depositphotos
Škumpa / Depositphotos

Škumpa bývá lákavá jako exoticky působící solitéra, která se na podzim výrazně vybarví. Právě proto ji lidé někdy vysadí bez tušení, že tím zadělávají na potíže. Škumpa se dokáže šířit výmladky, obsazuje okolí a její růst je často těžké udržet v rozumných mezích. Navíc se uvádí jako jedovatá dřevina, takže při manipulaci je na místě opatrnost, zejména tam, kde se pohybují děti.

Štědřenec odvislý

Štědřenec odvislý / Foto: Depositphotos
Štědřenec odvislý / Foto: Depositphotos

Keř známý pod názvem zlatý déšť okouzlí převislými hrozny žlutých květů, které vypadají slavnostně a fotogenicky. Přesto je to rostlina, kterou je lepší na zahradu neumisťovat, pokud chcete bezpečné prostředí pro rodinu i domácí zvířata. Štědřenec je prudce jedovatý, přičemž nejvyšší riziko představují semena ukrytá v luscích. U této dřeviny je důležité nepodlehnout kráse květů a zvažovat především bezpečnost.

Pajasan žláznatý

Pajasan žláznatý / Foto: Depositphotos
Pajasan žláznatý / Foto: Depositphotos

Pajasan je mimořádně odolný strom původem z Asie, který zvládá sucho, městské prostředí i zanedbané plochy. Právě díky tomu roste velmi rychle a umí během krátké doby ovládnout širší okolí. Vytlačuje domácí druhy a zanechává za sebou porosty, kde se jiné rostliny prosazují obtížně. Pokud se ho snažíte odstranit, je dobré počítat s tím, že z pařezu může znovu obrážet, takže bývá potřeba kombinovat mechanické zásahy s cíleným ošetřením řezných ploch.

Břečťan stálezelený

Břečťan stálezelený / Foto: Depositphotos
Břečťan stálezelený / Foto: Depositphotos

Břečťan je rozšířený a mnoho lidí ho vnímá jako praktickou popínavku na zdi nebo plot. Jenže jeho příčepivé kořínky se umí dostat i do drobných spár, kde postupně konstrukci narušují, a na domech může způsobit víc škody než užitku. Navíc se snadno rozrůstá a přelézá na sousední pozemky, kde o něj nikdo nestojí. Pokud břečťan pěstujete, je nutná pravidelná a důsledná redukce, aby se z něj nestal neovladatelný problém.

Libora měňavá

Pajasan žláznatý / Foto: Depositphotos
Pajasan žláznatý / Foto: Depositphotos

Libora zaujme sytými květy, které mohou během sezony měnit odstíny. Právě proměnlivost a bohaté kvetení z ní dělají oblíbenou okrasnou rostlinu. V teplejších podmínkách se ale může rozrůstat víc, než byste čekali, a v zahradě pak začne soupeřit o prostor s jinými druhy. Pokud si ji chcete dopřát, je rozumnější volit pěstování v nádobě, kde máte její růst pod kontrolou a zabráníte nekontrolovanému šíření.

Vlčí bob mnoholistý neboli lupina

Vlčí bob / Foto: Depositphotos
Vlčí bob / Foto: Depositphotos

Lupina je tradiční venkovská trvalka, kterou zná skoro každý a existuje v celé řadě barevných kultivarů. Na záhonu vypadá nádherně, jenže má schopnost se houževnatě šířit, vytvářet rozsáhlé porosty a postupně vytlačovat jiné rostliny. Často se navíc šíří i mimo zahrady do okolní krajiny, což může vadit nejen přírodě, ale i sousedům, kterým se časem objeví na pozemku bez pozvání. Kdo nechce mít lupinu doslova všude, měl by její pěstování dobře zvážit.

Jak se zachovat, když invazní rostlinu na pozemku objevíte

Základní pravidlo je jednoduché: jednat včas a nenechat rostlinu vysemenit nebo zesílit kořenový systém. U nebezpečných druhů myslete na ochranu kůže a u rostlin, které se šíří oddenky, počítejte s tím, že pouhé posekání často situaci zhorší tím, že je povzbudí k dalšímu růstu. Když si nejste jistí postupem, je bezpečnější vyžádat si doporučení odborníků. Na zahradě totiž platí, že invazní rostlina málokdy zmizí sama, ale skoro vždy se časem pokusí převzít vládu nad celým pozemkem.

Zdroj: NKZ, The Srruce, Gardening Know How

Přidat na Seznam.cz

Napsat komentář