Už v předchozích dvou dílech jsme ukázali, že správně hnojit znamená zvolit nejen správné hnojivo, ale též správnou formu ve správnou dobu. Podívejme se proto v tomto třetím pokračování, jak na správné hnojení, jinými slovy kdy a jak aplikovat nejčastější látky, co nesmějí rostlinám na zahradě nebo v truhlících chybět.
V posledním dílu najdete železo, zinek, bór, molybden a mangan – a jak s nimi při hnojení zacházet. Připomeňme, že první díl se věnoval správnému hnojení křemíkem, dusíkem, draslíkem. V díle druhém jsme se zaměřili na síru, vápník, fosfor, hořčík.
Nedostatek výše zmíněných látek na vaší zahradě poznáte podle příznaků uvedených v našich dalších článcích: Chyby ve výživě I, Chyby ve výživě II a Chyby ve výživě III.
Než se pustíme k doplňování jednotlivých výživových prvků, dodejme, že většinu z nich si do půdy dodáme pomocí hnojení organickými materiály, zejména chlévskou mrvou. Takže jestli hnojíte přirozeně, málokdy se setkáte s problémy ve výživě rostlin. A pokud ano, jsou způsobeny spíše typem zeminy, do které se určitá skupina prvků prostě musí dodávat extra.
Speciální pozornost jednotlivým prvkům věnujte, když hnojíte jen kupovanými hnojivy, když organický odpad k dispozici tolik nemáte. Anebo když pěstujete rostliny, které do vašeho typu půdy nepatří – borůvky v neutrálních až zásaditých půdách nebo broskvoně v půdách kyselejších apod.
Železo
Nedostatek železa má naprosto typický projev v podobě chlorózy, stejně jako u člověka anémie. Bez železa to zkrátka také nejde. Méně železa je dostupného v zásaditějších půdách, takže v těch kyselých bývá problém mnohem menší. Přechodně nižší množství v nich můžeme zaznamenat po vápnění, ale to se vyřeší poměrně rychle samo.
Akutní nedostatek železa lze rychle napravit postřikem železa ve formě chelátů, ale úspěch přinese spíše stabilní péče o železo v zásaditějších půdách, které se snažíme pravidelně dokyselovat například síranem amonným. Zejména broskvoně se doporučuje postřikovat železem pravidelně.
Zinek
Speciální pozornost zinku musíme věnovat v půdách zásaditějších, ale i tam, kde je hodně fosforu. Přechodně může klesnout dostupnost zinku v půdách vápněných, ale to není nutné sledovat, rovnováha se v tomto případě brzy vrátí.
Nejvíce zinku bere rostlina v době růstu, tedy na jaře a během léta, podobně jako v případě dusíku. Nedostatek zinku lze snížit postřikem přímo na list, ale tekutou formu můžete použít i jako zálivku. Zinek rychle klesá v roztoku ke dnu, proto myslete na pravidelné rozmíchání.
Bór
Jistě všichni známe nedostatek bóru u hrušní, který se typicky projevuje tvorbou „kamínků“ v plodech. Chybět však může i dalším druhům ovoce – například broskvím praskají pecky. Obecně se doporučuje jeho postřik přímo na listy stromů, ale u některých se bór nestihne projevit, a tak je lepší jej pravidelně dodávat do půdy jako zásobu na další sezonu.
Molybden
Na molybden jsou citlivé hlavně košťáloviny a brukvovité rostliny. Jeho nedostatek se nejčastěji projevuje u květáku a brokolice, kde je příčinou tzv. „vyslepnutí“ neboli „bezsrdéčkovitosti“, ta se projevuje nevytvořením růžic, redukcí a deformací listových čepelí.
Pokud tyhle problémy přetrvávají i na vaší zahradě, zkuste do půdy vpravit speciální molybdenové hnojivo nebo molybdenan amonný či molybdenan sodný, a to preventivně, tedy před výsadbou. Postřik při prvních příznacích už totiž nemusí nic moc spravit.
Mangan
Mangan může chybět zejména bramborám, ale také slunečnici nebo kukuřici, či krmné řepě, pokud je pěstujete. Manganová hnojiva lze přidávat do půdy, ale často se používají i jako postřik. Použití postřiku je omezeno jen v době květu, jinak je možné je dodávat v podstatě po celou sezonu. Stejně jako ostatní postřiky jej aplikujeme večer nebo ráno nebo při zatažené obloze.
