Světový rakytník už zakořenil i u nás
Rakytník se poslední roky dostává do povědomí nejen zahrádkářů. Je rostlinou, jejíž kořeny se původně rozrůstaly v Rusku. Dnes ho najdeme po Evropě, Asii i v některých částech Ameriky.
Proč má rakytník vždy dveře otevřené?
Vitamíny, minerály a další užitečné látky v plodech jsou důvodem, proč je rakytník často dobrým podnikatelským záměrem. Lékárny, farmářské trhy, poutě,… tam všude, a nejen tam, narazíme na produkty, které zlepší imunity, vylepší pleť, zabrání padání vlasů, urychlí hojení jizev apod. Orientace rakytníku na lidské zdraví je vskutku široká.
Nabídka produktů z rakytníku je různorodá. K dostání jsou lízátka, čaje, bonbony, marmelády, sirupy, oleje, pleťové krémy, sprchové gely a další. Rozrůstající se trh vnukl ne jednomu zákazníkovi nápad si rostlinu pěstovat i na své zahradě.
Má rakytník své místo i u mě na zahradě?
Pěstování rakytníku není náročné, ale má svá pravidla. Známým faktem je dvoudomost rostliny. Musíme vždy pořídit samčí i samičí rostliny. Větrosnubný rakytník je opylován pomocí větru. Samičí rostlina je ta, která je koncem léta obrostlá drobnými oranžovými plody – tedy pokud je na dosah samčí rostlina.
Opomenout nesmíme ani upřednostnění slunného stanoviště. Vyhýbáme se mokřinám.
Zvládnu sklizeň rakytníku?
Sklizeň plodů je kapitola sama o sobě. Trny rakytníku a velikost plodu dělá z každoročního sběru výzvu, na kterou existuje pár vychytávek.
Někteří doporučují nechat rostlinu přejít mrazem, jiní zase upřednostňují uštípnutí větviček s plody a jejich následné mražení. Oboje má své klady a zápory. Čekají-li plody několik měsíců na mráz, mohou přijít k úhoně. Oštípání rakytníku je řešení realizované především průmyslově. Snižuje úrodu na příští rok a nebude tak vyhovovat těm, kteří mají jen pár samičích rostlin.
Zajímavostí je, že na rakytníku jsou obdařeny prospěšnými látkami nejen plody!