Víte, jak to udělat, aby i v zimě byla vaše zahrada svěží? Zkuste ji oživit stálezelenými dřevinami. Osvědčuje se zejména zimolez, skalník a tvarované bochánky zimostrázu. Vesele působí i zákoutí vytvořená z neopadavých listnáčů – například pěnišníků. Jednotlivá zátiší lze doplnit zakrslými borovicemi a klečí.
Zimní tvář zahrady zdaleka nemusí být jen odvarem její letní podoby, ale svéráznou variantou. Navštivte spolu s námi trojici odlišně pojatých zahrad, které jsou – každá jinak, zajímavé i v zimě.
Při komponování výsadby se inspirovali japonskou estetikou. Do zahrad proto začlenili tvarované dřeviny, několik čarověníků a miniaturní, lehce zaštipované či zakrslé borovice, včetně kleče. Docílili tak tvarové rozmanitosti a měkkosti výsadby.
Stálezelená zahrada v Řeporyjích
Řeporyjská zahrada pana Pacnera ( výtvarník a známý tvůrce zahrad) je prototypem stálezelené zahrady, která se na první pohled podobá japonské zahradě. Je založena na ploše pouhých dvě stě padesáti metrů, přesto však působí rozlehle.
Majitel toho dostál díky promyšlené kompozici. Rušivé momenty zamaskoval vyššími stromy a hustší výsadbou před bíle omítnutou obvodovou zdí.
Na samém začátku budování zahrady se sice inspiroval duchem stálezelených japonských zahrad, ale našel způsob, jak rostliny, kterým se u nás nedaří tak jako v Japonsku, nahradit tuzemskými dřevinami.
Skalník a bergénie
Zahradě kromě osvědčených azalek a rododendronů jeho zahradě vévodí stálezelený skalník, který se tu osvědčil i jako náhrada trávníku. Zimolezem zas majitel úspěšně nahradil vistárii. „Nádherně kvete a voní a je pořád zelený!“
Časem objevil i nedoceněnou krásu bergénií a host. Bergénie mají zajímavé listy, zůstávají zelené dlouho do podzimu a už brzo z jara vyrážejí… Do stále zelených kompozic se hodí i kapradiny, tsugy a kleče. Meandrovitou výsadbu podtrhuje krátce střižený trávník a malé jezírko.
Na pozemku jsou tu a tam rozsety bochánky stříhaného buxusu, které dávají zahradě punc poezie.
Díky jednoduchosti výsadby není pro majitele těžké udržet zahradu pěknou – a zelenou i v zimě.
Majitel si velmi cení kameny, jimž svoji zahradu vyšperkoval a které jsou převážně místního původu. Jsou živé, ty u jezírka jsou obrostlé mechem, další se mohou pochlubit patinou lišejníku.
Na zahradě objevíte kromě větších kamenů i miniaturní suchý potok a kameny orámované jezírko, které je zároveň i pítkem pro ptáky.
Velké množství kamene si majitel navozil na kolečku z nedalekého Prokopského údolí, placáky na cestičku vykopal přímo na pozemku. Něco málo vylovil i v Sázavě, některé kameny jsou z Vydry.
Dva zahradníci a jejich zahrada pod Brdy
Majitelé zahrady vybudované pod brdskými kopci jsou profesionální zahradníci, milovníci a znalci Japonska a především jeho zahrad.
Díky poznání podstaty japonského zahradnictví svoji středočeskou japonskou zahradu utkali z prvků a dřevin, které úpravou, tvary i sytostí zeleně odpovídají japonské estetice.
Výsadba je přesto koncipovaná z českých dřevin, které majitelé doplnili efektními bonsajemi.
Zajímavá a napodobitelná jsou zimostrázové kompozice u jezírka, nedaleko zahradního posezení. Po obvodu jezírko zdobí valy vytvořené z miniaturních, polštářovitě tvarovaných keříků zimostrázu, drobnolistými kultivarů pěnišníků a s několika tvarovanými tisů.
U zdi za jezírkem se střapatí bambus, ostrůvek uprostřed jezírka zdobí japonský javor. Inspirativní je i opačná strana jezírka, která je osázená mixem kulovitých borovic.
Vedle zaštipované temně zelené kleče se dobře vyjímají i husté korunky zakrslých borovic malokvětých. Svěže působí i jasně zelená borovice Heldereichova a miniaturní čarověníky. Kamenné šlapáky a valy kolem jezírka u osvěžují trsy nízkých ozdobných travin.
Stálezelené trvalky ve Zdešově
Zimní zahradu může akcentovat i výsadba vřesovištních rostlin. Bílé, růžové a fialové květy vřesu obecného neohrozí ani sněhová pokrývka.
„Nezbytným doplňkem celoročně pohostinné zahrady jsou stálezelené trvalky,“ míní majitel jihočeské zahrady zasvěcené hlavně skalničkám. „Řada trvalek krásně kvete, jejich ozdobou je i zajímavé olistění.
V zimním období jsou samozřejmě nejzajímavější ty, kterým neodumřou listy. Třeba vejčité listy bergénií si celoročně udržují svěže zelenou barvu. Jejich ostrůvky jsem proto tu a tam vysázel do několika zahradních okrsků. Také skalničky – lomikameny, rozchodníky a barvínek jsou půvabné mají i v čase zimy.
„V prosinci asi každého majitele zahrady rozradostní kvetoucí čemeřice, jejíž listí také zůstává celoročně stálezelené. U mne čemeřice kvetou v zastíněné a dekorativně vysázené lužní partii zahrady hned u domu. Jsou zakomponované v koberci podrostových, zajímavě olistěných botanických bramboříků.”
Mnohotvárný zimostráz
Zimostrázové živé ploty zdobily už římské dvory i venkovské statky, patřil do tvarosloví zahrad ve francouzském stylu, ve středověku za stěnami ze zimostrázu meditovali mniši.
Ve dvacátém století jej proto zahradníci začali považovat za staromódní a po jistou dobu ho nahradili dřišťálem, skalníkem, levandulí a zimolezem. V současnosti se těší stále větší oblibě.
Můžete z něj vytvořit živý plot, nízký plůtek, ale i solitér zastřižený do kulovitého, válcovitého, jehlanovitého či vřetenovitého tvaru.
Nejraději má slunná místa, ale daří se mu i v polostínu. Jeho regenerační schopnost je závislá na pravidelné výživě a zálivce.
Péče o buxus
Aby se mohl tvarovat, musí mít keřík zimostrázu dostatečnou velikost a hustotu a také zdravé, neoschlé listy. Vyžaduje zásaditější zahradní půdu. A protože je mrazuodolný, nemusíte se bát, že bez pokrývky vymrzne, je-li vysazen přímo v zahradě. Naopak čepička ze sněhu mu velmi sluší.
Sestřih, a tím neustále nové nasazování výhonů, rostlinu vysiluje, proto potřebuje pravidelné hnojení – zhruba jednou až dvakrát během vegetačního období. Kolem kmenu rozhoďte výživný kompost nebo použijte plné hnojivo s vyšším obsahem vápníku.
Text: Radka Borovičková