Doba sklizně se u jabloní výrazně liší podle odrůdy a také podle toho, jaké plody od stromu očekáváte. Některá jablka dozrávají velmi brzy a můžete je trhat už v srpnu, jiná přicházejí na řadu až během září a října. Existují dokonce odrůdy, které se sice sklidí na podzim, ale nejlepší chuti dosáhnou až po delším uložení a běžně se jedí teprve v prosinci. Právě proto se nedá stanovit jeden univerzální termín, kdy je správný čas na sklizeň.
Chcete-li si domácí jablka užívat co nejdelší část roku, vyplatí se kombinovat rané i pozdní odrůdy. V zahradě tak můžete přirozeně prodloužit období sběru klidně na několik měsíců. Někdy to znamená smířit se s tím, že rané odrůdy mívají odlišnou chuť i konzistenci než pozdní skladovatelné typy, ale odměnou je vlastní čerstvé ovoce po dlouhou dobu.
Rozdíl mezi sklizňovou a konzumní zralostí
U jablek se často mluví o dvou fázích zralosti. První je zralost sklizňová, tedy okamžik, kdy je vhodné plod utrhnout, aby dobře vydržel a zároveň se během uložení dál vyvíjel. Druhá je zralost konzumní, kdy je jablko chuťově nejlepší a určené k přímému jídlu. Letní jablka bývají typicky konzumně zralá rovnou na stromě a dají se sníst hned po utržení. Naopak řada pozdních odrůd potřebuje po sklizni několik týdnů v klidu, aby se rozvinulo aroma, vyvážila kyselost a dužnina získala správnou strukturu.
Výhodou jabloní je, že plody na jednom stromě nedozrávají úplně stejně. Díky tomu je sklizeň roztažená v čase, což je praktické, ale zároveň to může ztížit rozhodování, které kusy už jsou připravené a které je lepší ještě ponechat.
Jak poznat, že jsou jablka připravená k utržení
Při posuzování zralosti pomáhá sledovat, kde na stromě plody rostou. Jablka na slunné jižní straně obvykle dozrávají dříve než ta, která jsou hlouběji v koruně nebo ve stínu. Nejjednodušší praktická zkouška je jemné pootočení plodu. Uchopte jablko do dlaně, lehce jej nadzvedněte a opatrně otočte. Pokud se bez námahy uvolní i se stopkou, bývá ve správné fázi pro sklizeň. Jestliže se drží pevně a musíte zabrat, je často lepší mu dopřát ještě čas.
Pro jablka určená k přímému jídlu, do dezertů nebo na pečení je šetrný ruční sběr důležitý, protože i drobná otlačenina může později zhoršit kvalitu. Na plody ve vyšších patrech koruny se hodí česáček na ovoce, který umožní dosáhnout výše a zároveň minimalizovat poškození.
Jiná situace nastává, pokud jsou jablka určená hlavně na mošt, šťávu nebo pyré. V takovém případě nevadí, když nejsou perfektní na pohled, a lze využít i popadané kusy. Někdo pro rychlejší sběr stromem opatrně zatřese, ale je potřeba počítat s tím, že takto získané plody se hůř skladují a jsou vhodnější k rychlému zpracování.
Co si u sklizně pohlídat
Před sběrem si ujasněte, zda pěstujete ranou, střední nebo pozdní odrůdu a jestli chcete sklízet spíše v konzumní, nebo sklizňové zralosti. Praktickým vodítkem je právě snadné oddělení plodu při jemném pootočení. Na přímou spotřebu a do dezertů je nejjistější vybírat plody postupně a ručně, zatímco pro šťávy a protlaky je možné sbírat i méně dokonalé kusy a část úrody rychle zpracovat.
Jak jablka skladovat, aby zůstala dlouho čerstvá
Úspěšné skladování začíná už při sklizni. Plody je potřeba chránit před otlaky, protože poraněná místa rychle měknou a snadno zahnívají. Z toho důvodu se popadané ovoce obecně nehodí pro dlouhé uložení, i když může být stále použitelné k okamžitému zpracování. Stejně tak není vhodné ukládat jablka s viditelným poškozením nebo s červivostí. Takové plody se kazí dříve a problém se může šířit i na zdravé kusy.
Pro skladování se osvědčuje dřevěná či pevná bedýnka vystlaná papírem, například novinami. Jablka ukládejte jen v jedné vrstvě, aby se navzájem netlačila. Stohování do více pater zvyšuje riziko otlaků, které se mohou projevit až po čase. Důležité je také jablka před uložením nemýt ani neleštit. Na povrchu mají přirozenou voskovou vrstvičku, která omezuje výměnu plynů a zpomaluje dýchání plodu, a tím i další dozrávání. Když tuto ochranu odstraníte, jablka obvykle vydrží kratší dobu. Vhodné je také udržovat prostředí takové, aby se zpomalila tvorba a působení plynů urychlujících zrání, typicky ethylenu.
Bedýnky umístěte do chladného a tmavého prostoru, kde teplota nekolísá. Jablka je potřeba chránit před mrazem, ale i před častými výkyvy, které podporují rychlejší stárnutí plodů. Během skladování se vyplatí pravidelně kontrolovat stav úrody a všechny kusy, které začínají měknout, plesnivět nebo hnít, ihned odstranit.
Odrůdy a skladovatelnost
Ne všechna jablka jsou pro dlouhé uskladnění stejně vhodná. Některé odrůdy jsou vyloženě skladovatelné a při dobrých podmínkách vydrží dlouho v dobré kvalitě, jiné jsou určeny hlavně k rychlé spotřebě krátce po sklizni. Pokud je pro vás dlouhá výdrž důležitá, má smysl o tom přemýšlet už při výběru stromu. Mezi odrůdy, které se často uvádějí jako dobře skladovatelné, patří například Cox Orange, Jonagold nebo Red Boskoop. Naopak rané typy jako Early Windsor či Gravenstein bývají méně vhodné k dlouhému uložení a je lepší je sníst nebo zpracovat dříve.
Rychlá pravidla pro správné skladování
Základem je chlad a tma, ochrana před mrazem i teplotními skoky a pečlivý výběr pouze zdravých plodů bez otlaků, červích chodbiček a podezřelých skvrn. Stejně důležitá je průběžná kontrola uložených jablek, protože včasné vyřazení jednoho kazícího se kusu může zachránit zbytek bedýnky.
Zpracování jablek která nejsou vhodná do sklepa
Jablka vyřazená ze skladování nemusí přijít nazmar. Menší, otlačené nebo červivé kusy se dají výborně využít na mošt, šťávu, želé, pyré nebo další domácí výrobky. I spadané ovoce může posloužit, pokud není shnilé a poškození je jen povrchové. Často je nejjednodušší zpracovat takové plody hned, například na koláč nebo na rychlou várku přesnídávky.
Praktickým řešením může být také místní moštárna nebo komunitní lisovna, kde lze jablka odevzdat a získat za ně hotový mošt, případně si zapůjčit lis a zpracovat úrodu svépomocí.
Pokud chcete podpořit bohatou sklizeň i v dalších letech, vyplatí se pečovat o půdu pod jabloní a zajistit vyváženou výživu. Zdravá půda a aktivní půdní život usnadňují stromu příjem živin, což se obvykle projeví na vitalitě i kvalitě úrody.
Profesí zdravotnice, která se zajímá o zdravý životní styl, přírodu a vše, co prospívá člověku i jeho okolí. Ve volném čase se věnuje zahradničení, vaření, šití a péči o rodinu. Ve svých článcích ráda propojuje odborné znalosti s praktickými zkušenostmi ze zahrady i každodenního života.
