Kompostování přímo na zahradě je tou největší pomocí s pěstováním úrody nebo okrasných rostlin. Zahrada je schopna uživit sama sebe, pokud s ní správně zacházíme – a zejména když je její součástí i nějaké užitkové zvířectvo, jehož trus doplní kompost o mnoho výživných látek a urychlí jeho zrání.
Jak kompost založit a jak je vylepšit, jsme si ukázali v minulých článcích Kde na zahradě založit kompost a jak dlouho jej nechat zrát a Jak zlepšit kvalitu kompostu? Odpoví vám žížaly! Dneska nahlédneme do mýtů ohledně kompostů, které mnoho lidí odradí od jejich zakládání a využívání. Možná máte s kompostem i špatné zkušenosti, a tak nahlédneme i na řešení některých komplikací, které mohou v souvislosti s kompostováním nastat. Mnoho jich ale není.
5 mýtů provázejících kompost a kompostování, které byly vyvráceny již mnohokrát, ale stále mezi lidmi kolují
Kompostování je, kdoví proč, opředeno mnoha mýty, kvůli kterým se pak lidé zakládání kompostu nebo hnojiště bojí, a tak raději investují spoustu peněz do hnojiva koupeného v hobby marketech a v zahrádkářských potřebách.
1. Kompost smrdí, a to na zahradě nechceme
Kompost během tlení nijak výrazně nezapáchá. Samozřejmě, pokud jde o hnojiště i se zvířecím trusem, může být odér výraznější, ale čistě rostlinný kompost při správném tlení rozhodně nesmrdí. Pokud byste měli pocit, že zapáchá, je chyba v procesu tlení – materiál zahnívá, netleje tak, jak má. Ale stačí vše přeházet, čímž se provzdušní, nastartuje se správné tlení – a jakýkoliv odér brzy zmizí.
2. Kompostování je složité, zbytečná starost navíc
Kompostování rozhodně není složité. Jen se na hromadu hází rostlinný odpad ze zahrady i z domácnosti. Pokud na kompostiště dáváte i plevel ze záhonů, není nutné kompost jakkoliv dál obohacovat o bakterie. Jen občas prolít, pokud trvá delší období sucha.
Je fajn mít alespoň tři kompostové hromádky, na které budete rok po roce házet bio odpad – a počítat s tím, že první kompost je „hotový“ po cirka třech letech (v případě, kdy jste jej nepřehazovali a nijak jinak neurychlovali – jinými slovy: úplně bez práce navíc…).
3. S kompostem se záhony zaplevelí
Že hmota kompostu obsahuje semínka plevele, může být pravdou. Ale při správném tlení se semínka zahřejí příliš na to, aby byla ještě životaschopná. Nicméně pokud se aktivity semínek bojíte i přes tlení, je vždy lepší trhat plevel ještě před tím, než vykvete. Jakmile je vytvořen květ, ze zbytku síly rostliny se pak semínko vytvoří i po té, co ji vytrhnete nebo utrhnete, posekáte.
4. Kompost obsahuje moc žížal, a ty pak svým pohybem v půdě poškodí rostliny
Žížaly rozhodně nejsou škůdci, právě naopak. Žížaly se živí odumřelými částmi rostlin, které spadnou na zeminu, nebo se v ní nacházejí. Nikdy nežerou zelené rostliny a ani jejich kořínky (na rozdíl například od krtonožek). Navíc díky jejich pohybu v půdě vzniká spousta malých chodbiček a cestiček, které půdu prokysličí a umožní lepší vsakování dešťové vody.
Žížala má ve střevech spousty mikroorganismů, které svými výkaly předává do půdy – a tyto organismy umožňují rostlinám přijímat výživu z půdy (bez nich by toho nebyly schopné). Navíc dokáží žížaly propojit minerální a organický podíl půdy, což opět usnadňuje rostlinám přijímání živin.
5. Kompost láká potkany, hraboše a další nezvané návštěvníky
Kompost založený čistě z rostlinného odpadu nikdy nebude lákat ani potkany a ani jiné škůdce. Lákal by je, pokud byste na něj odhazovali i zbytky z hotového jídla, mastnotu, masité zbytky z kuchyně. Tehdy byste se mohli invaze obávat. Nicméně kompost není místem, kam by živočišné zbytky a tuk patřily – ty mají mít v zacházení s odpadem naprosto jiné umístění.
Jak zacházet s hotovým kompostem?
Že je kompost hotový, poznáte podle toho, že je tmavě hnědý a v podstatě jednolitý, nenajdete v něm už stopy původní rostlinných zbytků. Čistě rostlinný kompost se rozpadá do sypké hmoty s lesní vůní, kompost s podílem živočišného trusu bude vždy „pospolitější“ a nebude se úplně rozpadat. Do truhlíků vždy smíchejte hmotu kompostu s běžnou zeminou.
Hnojení kompostem je přípustné jak na podzim, tak na jaře. Na záhony je lépe jej dát na podzim a zarýt, aby se ještě lépe rozložil a smíchal s okolní zeminou – na jaře pak vašim semínkům a sazenicím poslouží o mnoho lépe. Ke stromům a keřům jej můžete navozit jak na podzim, tak zjara. Ale ani pokud jste nestihli hnojení záhonů na podzim, není nic ztraceno. Kompost zaryjte – a po týdnu můžete záhony osázet.
