Zkušený zahrádkář často ví, že nejde jen o zalévání a hnojení, ale i o to, jak jednotlivé plodiny na záhonech zkombinovat. Některé rostliny si umí pomáhat, jiné si naopak konkurují. Když si zapamatujete pár jednoduchých zásad, můžete sklízet víc, prodloužit dobu plodnosti a zároveň omezit chemické postřiky.
Kukuřice mezi okurkami prodlouží sklizeň
Praktickým trikem je vysadit kukuřici přímo mezi sazenice okurek. Okurkám to může prospět tak, že nasazují plody ve větším množství a často plodí i delší dobu. Zároveň využijete stejný kus půdy pro dvě plodiny, takže získáte úrodu okurek i kukuřice bez potřeby dalšího záhonu.
Rajčata a bazalka pro výraznější chuť
Rajčata se s bazalkou skvěle doplňují nejen v kuchyni. Když bazalku vysadíte k rajčatům, může to podpořit výraznější aroma i chuť plodů. Navíc takové spojení bývá oblíbené i z praktických důvodů, protože záhon působí kompaktně a bylinky jsou po ruce při sklizni.
Cibule a mrkev jako přirozená ochrana
Pokud chcete snížit riziko škůdců na cibuli i mrkvi, vyplatí se tyto plodiny pěstovat blízko sebe. Osvědčené je střídat řádky, například jeden řádek cibule a vedle něj jeden řádek mrkve a takto pokračovat. V praxi to bývá účinné a zároveň šetrné, protože rostliny se navzájem částečně chrání a mnohdy není nutné sahat po postřicích.
Ovocné stromy, které je lepší držet dál od sebe
Ne všechny kombinace jsou výhodné. U jabloní a třešní se doporučuje sázet je co nejdál od sebe, protože jejich kořenové systémy se mohou negativně ovlivňovat. Pokud jim dopřejete odstup, snížíte riziko oslabení a zlepšíte podmínky pro růst obou stromů.
Jednoduché postupy proti škůdcům bez chemie
V zahradě často rozhodují drobnosti. Někdy stačí správné načasování, jindy přírodní prostředek, který už máte doma. Popel, byliny nebo dokonce obyčejná sůl mohou v určitých situacích výrazně pomoci.
Popel na brambory proti mandelince
Brambory lze chránit před mandelinkou bramborovou i přírodně. Pomáhá, když rostliny v časných ranních hodinách, kdy je nať vlhká od rosy, nebo krátce po dešti lehce poprášíte dřevěným popelem. Popel se přichytí na listy a může škůdcům ztížit napadání porostu.
Popelový roztok na angrešt
U angreštu se dá využít postřik z popela. Připravuje se z přibližně 1 kg prosátého popela a 10 litrů teplé vody, které se nechají louhovat asi týden. Poté se směs přecedí a přidá se malé množství pracího mýdla, aby roztok lépe ulpíval na listech. Keříky se tímto přípravkem ošetřují opakovaně podle potřeby.
Recept z pampelišky na mšice a housenky
Odvar nebo výluh z pampeliškových stonků a kořenů se používá jako pomoc proti mšicím, housenkám i drobným broukům na listech. Části pampelišky se zalijí vodou v poměru zhruba 1:10 a nechají se dva dny stát. Následně se napadené rostliny postříkají.
Proti běláskovi na zelí pomůže vůně
Bělásek zelný a další motýli kladoucí vajíčka na brukvovité rostliny nemusí některé aromatické druhy. Mezi záhony se zelím se proto vyplatí vysadit měsíček, případně využít i blízkost rajčatových listů. Vůně těchto rostlin může motýly odradit a snížit tlak škůdců.
Jehličí proti housenkám v kapustě
Při výskytu housenek na kapustě lze vyzkoušet i posyp jehličím. Smíchá se podobné množství borovicového a smrkového jehličí, jemně se rozdrtí a následně se posypou spodní listy kapusty i půda okolo. Tento postup bývá používán jako podpůrná, šetrná metoda.
Česnekový roztok jako ochrana pro hrách
Ptáci dokážou čerstvě vysetý nebo namočený hrách rychle vyzobat. Jedním z tradičních triků je namočit semena před výsevem do česnekového roztoku. Výraznější vůně může pomoci semena zamaskovat a snížit zájem ptactva.
Výsev a zálivka rozhodují o síle rostlin
Načasování výsevu a správné zalévání ovlivňují nejen růst, ale i odolnost vůči škůdcům a stresu. Některé plodiny se vyplatí vysít velmi brzy, jiné naopak zalévat až v určité fázi vývoje.
Reďkovky chraňte už před výsevem
U mladých ředkviček může být problém napadení škůdci hned na začátku. Zajímavý postup je nechat semena před výsadbou několik hodin, přibližně pět až šest, v koncentrovaném roztoku kuchyňské soli. Cílem je snížit riziko poškození v rané fázi růstu.
Čím dřív reďkovku vysejete, tím lépe
Reďkovka zvládá chlad a mírné mrazíky, proto se může vysévat velmi brzy, hned po roztátí sněhu. Časný start často vede k odolnějším rostlinám a může zlepšit jejich schopnost vyrovnat se se škůdci i proměnlivým počasím.
Které rostliny potřebují nejvíc vody
Nejcitlivější na pravidelnou zálivku bývají plodiny s menšími kořeny a velkou listovou plochou. Typicky jde o ředkvičku, salát, okurky, zelí, cuketu a další podobné druhy. Pokud jim v suchu chybí voda, rychleji vadnou a hůř tvoří úrodu.
Brambory nezalévat před květem
U brambor se často doporučuje zálivku před kvetením vynechat, i když je období sušší. Rostlina by jinak mohla více investovat do nati a listů. Ideální čas na zavlažování přichází po odkvětu, kdy se hlízy začínají výrazněji zvětšovat a voda může podpořit jejich rychlejší růst.
Přírodní hnojivo z kopřiv pro silnější záhony
Kopřivový výluh patří mezi nejznámější přírodní hnojiva. Připravíte ho tak, že naplníte zhruba polovinu kbelíku nasekanými kopřivami, zalijete vodou a necháte asi týden kvasit a louhovat. Před použitím se roztok ředí vodou přibližně v poměru 1:10 a poté se jím zalévají záhony. Rostlinám dodá živiny a zahradě pomůže udržet dobrou kondici i během náročnější části sezóny.
Správná výsadba česneku je základ
U česneku se vyplatí dodržet jednoduché pravidlo: před výsadbou je potřeba celou hlavičku rozdělit na jednotlivé stroužky, protože výsadba vcelku může snížit schopnost vyklíčení. Stroužky se sázejí vždy tak, aby kořenová část směřovala dolů. Tento detail často rozhoduje o tom, zda bude česnek růst rovnoměrně a vytvoří kvalitní palice.
Tip na závěr: Nejvíc udělá kombinace drobných kroků. Když vhodně spojíte plodiny na záhonu, načasujete výsev a využijete jednoduché přírodní prostředky, zahrada se vám odmění stabilnější a bohatší úrodou.
Zdroj: Gardening Know How, To je nápad
