Květák patří mezi zeleninu, kterou mnoho lidí chce mít na záhoně i v kuchyni podobně samozřejmě jako rajčata nebo salát. Přestože umí vytvořit pevné a krásně tvarované hlávky a v kuchyni má široké využití, na pěstování je znatelně náročnější než příbuzná brokolice. Vyžaduje pravidelný dohled, stabilní podmínky a rychlou reakci na výkyvy počasí i na nástup škůdců, takže se hůře hodí pro úplné začátečníky nebo pro zahrádkáře, kteří bývají několik dní mimo.
Volba odrůdy rozhoduje o úspěchu
Základem je správně zvolit odrůdu podle termínu sklizně a podmínek. V nabídce najdeme rané, polorané i pozdní typy, případně členění na jarní, letní, podzimní a někdy i zimní. Šlechtěním vzniklo z původní plané formy kapusty velké množství variant, které se liší rychlostí růstu i odolností. V praxi se vyplatí kombinovat rané a pozdní kultivary, aby sklizeň netrvala jen krátké období.
Výsev a výsadba od jara do léta
Rané odrůdy se obvykle předpěstovávají už v únoru ve skleníku nebo pařeništi. Na venkovní záhon se pak vysazují nejčastěji v dubnu, zhruba s rozestupy okolo půl metru, aby měly dost místa pro listovou růžici i hlávku. Po výsadbě je vhodné rostliny přikrýt bílou netkanou textilií, která pomůže proti chladu i proti prvním škůdcům. U raných odrůd se při dobré péči dočkáte hlávek zhruba v červnu.
Jestliže chcete sklízet i na podzim, sáhněte po pozdních odrůdách. Ty se vysévají v květnu až červnu přímo na záhon. I v tomto období má ochranná textilie význam, protože květák často napadají škůdci a rostliny se bez ochrany snadno poškodí.
Půda, výživa a zálivka jsou u květáku klíčové
Kvalitní hlávky nevzniknou bez průběžné péče. Záhon je ideální vyživit už na podzim vyzrálým kompostem. Během sezóny je potřeba udržovat půdu kyprou, bez plevelů a rovnoměrně vlhkou. Mulč z jemně posekané trávy pomáhá omezit vysychání a zároveň udržuje půdu v lepší kondici. Nejcitlivější je období, kdy se hlávky začínají tvořit, tehdy nesmí rostliny strádat suchem, jinak se zhorší velikost i kvalita.
Ochrana před chladem, škůdci a ostrým sluncem
Na jaře může květák poškodit i přízemní mrazík, zatímco v květnu a červnu bývá největší tlak škůdců. Mezi typické potíže patří okusy od drobných brouků, výskyt molic a také housenky běláska. Pravidelná kontrola a včasná ochrana jsou proto důležité.
Květák má rád slunné stanoviště, ale příliš ostré polední slunce může způsobit zhoršení vzhledu hlávky. Praxe proto doporučuje hlávku zastínit vlastními listy. Dá se to udělat tak, že se několik vrchních listů jemně ohne přes hlávku, případně se listy svážou k sobě. Zastínění je dobré občas zkontrolovat, aby hlávka nezačala nežádoucím způsobem hnědnout.
Kdy sklízet a jak úrodu krátce uchovat
Pokud pěstujete více rostlin, vyplatí se sklízet postupně podle toho, jak hlávky dorůstají. Květák se obvykle sklízí jako celá rostlina, často i s kořenem, protože po odříznutí hlávky už znovu neobrazí tak jako brokolice. Na krátké uchování lze celé rostliny na pár dní zavěsit v chladném sklepě hlávkou dolů, čímž se zpomalí vadnutí.
Mražení květáku a zachování světlé barvy
Přebytky se dají velmi dobře zamrazit. Hlávku opláchněte studenou vodou, rozeberte na menší růžičky a krátce je blanšírujte v horké vodě. Pro zachování světlé barvy se hodí přidat citronovou šťávu, která pomáhá udržet růžičky co nejbělejší. Po zchlazení se květák nechá okapat a uloží do mrazáku.
Při vaření květák vkládejte do osolené vroucí vody a vařte jen nezbytně dlouho. Barvu může podpořit také trocha mléka nebo malé množství cukru. Při předvaření na sterilaci či mražení pomáhá i lžíce octa nebo citronové šťávy.
Využití v kuchyni není jen smažení
Květák je populární v trojobalu, ale možností je mnohem víc. Dá se fermentovat, díky čemuž zůstane dlouho křupavý a získá přínosné bakterie mléčného kvašení, hodí se i do čalamády. Vynikne v krémové i zeleninové polévce, dá se grilovat s kořením a pár kapkami oleje, zapékat s vejci nebo kombinovat s další zeleninou včetně brokolice. Má nízkou energetickou hodnotu, přibližně 25 kcal na 100 g, a přesto dokáže zasytit, takže se uplatní i při odlehčeném jídelníčku. V některých receptech může nahradit brambory nebo posloužit jako základ pro těsto na pizzu.
Bílé, barevné i Romanesco a v čem se liší
Hlávka květáku je vlastně přeměněné květenství, často popisované jako nerozvinutá poupata. Nejoblíbenější jsou odrůdy s čistě bílou až smetanovou hlávkou. U raných typů se často volí například ‘Bora’ nebo ‘Opaal’, u pozdních se uvádí třeba ‘Snow Lady’. Kromě klasiky ale existují i barevné varianty, jemně oranžové, fialové nebo zelené, které bývají často pozdnější a sklízí se od srpna do října. Jsou ideální tam, kde barva vynikne, například při zapékání nebo jako netradiční příloha místo brambor.
Samostatnou kapitolou je Romanesco, které vzhledem stojí mezi květákem a brokolicí. Má svítivě zelenou hlávku složenou z typických věžiček, barvou připomíná brokolici, hustotou a tvarem se ale blíží květáku. Pěstuje se podobně jako květák, například odrůda typu Romanesco ‘Veronica F1’ se vysévá v květnu nebo červnu přímo na záhon.
