Narcisy – na skalku i do trávníku
Nejlépe vypadají, když na záhoně zkombinujete odrůdy s odlišným vzrůstem, tvarem a barvou květu. Třeba i s modřenci, hyacinty a primulemi.
V přírodě můžete vidět narcisy žluté vyrůstat a kvést volně mezi travou. Tak vypadá třeba jaro v Anglii a ve Skotsku. Jiné narcisy zase pocházejí z hor a pěstují se jako skalničky. První narcisy začínají s kvetením již v březnu, poslední vykvétají v průběhu května. Jejich šlechtění je pro zahradníky velký koníček – takže už dávno nejsou jen žluté nebo bílé. K nejzajímavějším patří kultivary s růžovými a červenými pakorunkami. Dáte-li si tu práci, napočítáte u narcisů na šedesát botanických druhů a deset tisíc odrůd! Tím nejdůležitějším rozlišovacím znakem je samozřejmě květ. Podle jeho stavby se dělí na třináct základních skupin.
Trubka a pakorunka
Květ narcisu se skládá ze šesti okvětních plátků dole srostlých v trubku, z nichž uprostřed vyráží trubkovitá pakorunka. K tomu přidejme šest tyčinek a tři vzájemně srostlé pestíky. Díky kouzlení šlechtitelů se objevily i plnokvěté narcisy nebo odrůdy s nápadně dlouhou pakorunkou a s okvětními lístky staženými dozadu. Pakorunka může mít odlišně zbarvený okraj, střed i bázi, okvětní plátky mohou mít odlišně zbarvený střed nebo špičky, a to vše v kombinacích barvy bílé, žluté, růžové, oranžové, červené i zelené. Některé narcisy dokonce mají místo jediného květu hned celý trs.
Ve společnosti modřenců a primulí
Narcis žlutý roztroušeně vysazený po trávníku bude slušet i vaší zahradě. Jenom opatrně se sekačkou! Místo jednotlivých rostlin sem můžete vysadit i celé trsy. Cibulkám prospívá rozestup 7-10 cm a hlavně je nezapomeňte zasadit dostatečně hluboko, tak na trojnásobek jejich výšky. Stejné zásady sázení dodržujte i na záhonech. Obecně jim to nejvíc svědčí na humózních půdách. Mohou lemovat okraje dřevinných výsadeb, vyplňovat rabátka kolem ovocných stromů nebo tvořit nejvyšší patro květinového záhonu. V posledním uvedeném případě kolem nich vysadíme třeba modřence, primule nebo jen porost brčálu či břečťanu. Lze také zkombinovat časně kvetoucí narcisy s těmi pozdními a celá ústřední narcisová přehlídka rozhodně nemusí být uniformní. „Tradiční“ a tudíž cenově dostupnější odrůdy můžete tu a tam doplnit plnokvětými, vícekvětými nebo barevně výraznými. Počítejte s tím, že listy narcisů zatahují až někdy v červnu, kolem nich by tedy mělo kvést něco pestrého. Časně jarní narcisy lze doplnit třeba kamzičníky, které se rozrostou a rozvinou po jejich odkvětu. Narcisové listy dobře ladí i s hustým lemem primulí, pupkovce, macešek nebo pomněnek. Zkušenější majitelé zahrad, kteří už zvládli vybudování a údržbu skalky, mohou zkusit pěstování botanických nízkých druhů narcisů, které v přírodě rostou v jihoevropských pohořích.
Péče o cibulky
Cibule narcisů není nutné každoročně vykopávat. Mohou zůstat v půdě i několik let. Samy si řeknou o přesazení – prostě nevykvetou. Cibule vybereme ze země po zaschnutí listů a uložíme v suchu až do podzimu. Ideální doba pro výsadbu je v době, kdy již půda prochladla, tedy pokročilý říjen. Dobře předem prokypříme a zalijeme, aby se stihly vytvořit kořínky. Během zimy cibulím neuškodí překrytí záhonu chvojím, ovšem nutné to v nižších polohách nebývá. Na jaře po odkvětu odřežeme květní stonky, ale listy ponecháme – jinak cibule nenačerpá sílu k dalšímu kvetení. Trochu jiná je péče o narcisky, které se na jaře prodávají v květináčích. U nich se vyplatí po zavadnutí listů cibulky vyjmout a na podzim zasadit do čerstvé zeminy. Cibule narcisů jsou jedovaté. Není rozumné nechat je povalovat v dosahu dětí nebo mezi potravinami ve spíži. Pokud je ale ukládáme v papírových sáčcích, je to spíše kvůli tomu, abychom si nepopletli jednotlivé odrůdy. Jedovatosti narcisových cibulí někteří ekozahradníci dovedou i využít: vysázejte je v blízkosti kořenů dřevin a hryzci se tomuto místu vyhnou.
Narcisy ve váze
Narcisy ve váze uvolňují slizovitou šťávu, která může jiné květiny, s nimiž je kombinujeme, i zahubit. Řešením je ponechat narcisy jeden den ve vodě samotné a teprve pak je kombinovat třeba s tulipány, modřenci nebo hyacinty. Kytici vhodně doplní i březové nebo vrbové větévky.
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller