U zhruba desetimetrového ořešáku vlašského je klíčové načasování. Nejlépe snáší řez v létě, obvykle od konce června do srpna. V některých případech lze pokračovat i do poloviny září, zejména pokud jsou letošní výhony delší, přibližně 50 cm a více. V tomto období strom zpravidla nejméně roní mízu, takže rány po řezu rychleji osychají a lépe se zacelují.
Co při řezu odstraňovat a proč postupovat postupně
Při zásahu se vyřezávají především suché větve, části poškozené větrem či chorobami a také větve, které zbytečně zahušťují korunu. U starších a vysokých stromů je rozumné postupovat po etapách. Pokud je potřeba výraznější prosvětlení nebo odstranění větších kosterních větví, je vhodné rozložit práci do dvou až tří let. Tím se sníží riziko, že strom bude po řezu výrazně plakat, tedy intenzivně vypouštět mízu, což jej zbytečně oslabuje.
Ošetření ran po řezu
U silnějších větví vznikají rozsáhlejší rány, které si zaslouží ochranu. V praxi se používá štěpařský vosk nebo stromový balzám, aby se omezilo vysychání pletiv a snížilo riziko infekce. U menších řezů to často není nutné, ale u větších průměrů je ošetření považováno za standardní a bezpečnější postup.
Jarní řez jako alternativa a čemu se vyhnout
Další možností je jarní řez, ale až ve chvíli, kdy strom raší. Obvykle jde o období duben až květen, kdy mají nové výhony přibližně 20 až 30 cm. V této fázi má ořešák lepší schopnost rány rychleji uzavřít. Naopak nevhodné je řezat v zimě a také velmi brzy na jaře, zhruba od února do dubna. V tomto čase bývá tok mízy silný, strom po řezu výrazně krvácí a může se zbytečně vyčerpat.
Kdy a proč používat měďnaté a sírnaté přípravky
Měďnaté, případně i sírnaté přípravky se u ořešáku používají hlavně preventivně proti bakteriální spále ořešáku. Jde o onemocnění způsobené bakteriemi, které se projevuje tmavými až černými skvrnami na listech, mladých výhonech i plodech. Smyslem ošetření je snížit infekční tlak v období, kdy je strom nejzranitelnější.
Správné termíny aplikace během roku
První postřik se obvykle provádí na jaře těsně před začátkem rašení. Druhé ošetření je možné zařadit po opadu listů na podzim. Podzimní aplikace má praktický význam v tom, že pomáhá omezit množství infekce, která by se jinak snadněji přenesla do další sezony a na jaře znovu napadala mladé pletivo.
Teplotní podmínky a důkladné pokrytí stromu
Aby měďnaté či sírnaté přípravky fungovaly správně a zároveň se minimalizovalo riziko poškození, provádí se aplikace při nižších teplotách, obvykle maximálně do 10 °C. Zároveň je důležité, aby byl postřik opravdu důkladný a zasáhl celý strom. U vysokého ořešáku to zpravidla znamená použití výkonnější techniky, například motorového nebo akumulátorového postřikovače, který dokáže dostat postřikovou kapalinu i do vyšších částí koruny.
Nejcitlivější je kombinace špatného termínu řezu a nedostatečné prevence. Správné načasování řezu v létě a preventivní jarní postřik před rašením jsou u ořešáku nejčastěji doporučované kroky.
Upozornění: Konkrétní výběr přípravku a dávkování vždy přizpůsobte etiketě daného prostředku a místním podmínkám, protože registrace a doporučení se mohou v čase měnit.
Zdroj: Záhrada, The SPruce, Gardening Know How
