Netýkavky – pozor na úlek, raději si s nimi vykejte.
Anglicky: touch-me-not, německy: das Springkraut, rusky: ňedotróga (недотро́га), polsky: niecierpek. Víte, o kterou rostlinu se jedná? No, kterak názvy napovídají, jedná se o nedůtklivou rostlinu, která vystřeluje svá semena z tobolek, její český/slovenský název je netýkavka. U některých druhů je též označována balzamína.
Vědecké zařazení je toto: Říše rostliny (Plantae), Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta), Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta), Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida), Řád vřesovcotvaré (Ericales), Čeleď netýkavkovité (Balsaminaceae), Rod netýkavka (Impatiens) L.
Je to velmi rozsáhlý rod tvořený 1167 vzhledově podobnými jednoletkami i trvalkami. Rod má původ v tropech a subtropech oblastí v Asii a Africe, odtud se mimo Austrálii a jihoamerický světadíl rozšířil po zeměkouli. Nejpestřejší množství druhů se nachází samozřejmě v tropických oblastech. Květy jsou opylovány blanokřídlými i motýli, zřídka medosavými ptáky. V české, slovenské a polské přírodě se vyskytuje šest druhů rodu netýkavka:
netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora DC.)
netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere L.)
netýkavka Balfourova (Impatiens balfourii Hook. f.)
netýkavka balzamína (Impatiens balsamina L.)
netýkavka drsná (Impatiens scabrida DC.)
netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera Royle)
Z nich toliko jediná, netýkavka nedůtklivá, je tu původním druhem. Ostatních 5 jsou neofyty (nově zabraly jiné niky) a z nich dvě, netýkavka malokvětá a n. žláznatá, jsou invazními druhy – šíří se Českem, Slovenskem a Polskem. V Evropě rostou obdobné druhy kterak zde a vyjma netýkavky nedůtklivé, jsou též všechny nepůvodní. Netýkavky nesnášejí chladno, proto jsou některé druhy (tropické trvalky) v středoevropských podmínkách, kterak letničky. Jejich lodyha je dužnatá, většinou lysá, v uzlinách zhrublá, ve spodu často vypouští další kořínky. Jejich jednoduché, obvykle řapíkaté listy bez palístků, vyrůstají na lodyze střídavě, někdy v přeslenech.
Čepele jsou kopinaté a okraje čepele pilovité se zuby, v nich často končí jejich zpeřená žilnatina. Na stopkách vyrůstají oboupohlavné, jednoosově souměrné květy, umístěny v úžlabí listů, jednotlivě či vytvářející málo početná květenství, hrozen či lichookolík. Protandrický květ, pootočený na stopce o 200 gradů (180°), má 3, řidčeji 5 kališních plátků. Největší plátek vespodu jest nejčastěji zakončen ostruhou usnadňující přístup hmyzu k nektaru. Korunních plátků je 5, největší horní jest vypouklý či plochý, postranní bývají volné, někdy jsou ale srostlé v párech a koruna vypadá jako trojplátečná. V květu je 5 jednobratrých, brzo opadávajících tyčinek střídající se s korunními plátky. Nedlouhé nitky jsou s přívěsky a jsou srostlé do prstence okolo horního, 4 či 5dílného semeníku nesoucího bliznu na kratičké či přisedlé čnělce. Synkarpické gyneceum je tvořeno 4 nebo 5 plodolisty. Prašníky často opadávají před dozráním blizen a ty můžou být opyleny toliko pylem cizího květu doneseným opylovači.
Plodem jest 4- či 5dílná pukavá tobolka se středním sloupkem, ojediněle též nepukavá bobule. Tobolky se otvírají 4 či 5 chlopněmi, které se od středního sloupku odtrhují a rychle svinují, vymršťují tak semena i na několik metrů od rostliny a dochází často k uleknutí lidí dotknuvších se či třesoucích rostlinou. Množí se semeny, doma si je ale můžeme namnožit též lodyžními řízky.
Květy netýkavek bývají zbarveny rudě, oranžově, žlutě, rumělkově, karmínově, růžově, bíle, fialově či jsou namodralé. Jsou vyšlechtěny plnokvěté kultivary, též rostliny s dvoubarevnými květy anebo s květy, postupně měnícími barvu při dokvétání.
Mnohé druhy mají v listech i kořenech alelopatické látky potlačující klíčivost semen ostatních rostlin. Kterak invazní nedomácí rostlina má tyto výhody – utlačuje domácí druhy. Netýkavky dále obsahují také látky mající protikarcinogenní, protimikrobiální, protiplísňové, protipruritické a protizánětlivé účinky, užívají se v některých extraktech v tradiční medicíně. V Číně se z nich vyrábí výtažek k léčení revmatoidní artritidy a bolesti břicha, v Americe se používá u hmyzího bodnutí a při popáleninách a ve Velké Británii se vyrábí z květů mast (balzám) na kožní nemoci.
