Na okurky se v létě těší spousta pěstitelů, protože stačí pár dní a sklizeň je na dosah. Právě v době, kdy rostliny nejvíc nabírají sílu, ale dokáže úrodu zničit plíseň okurková. Nejčastěji se prudce rozšiřuje po krátkých letních přeháňkách, kdy se spojí teplo s vysokou vlhkostí. Podobné podmínky však vznikají i tehdy, když se zalévá špatně, dlouhodobě se udržují mokré listy a porost je příliš zahuštěný.
Původcem je Pseudoperonospora cubensis, který neohrožuje jen okurky, ale také další tykvovité rostliny, například melouny a tykve. Jakmile se infekce rozběhne, ztráty mohou být rychlé, proto se vyplatí jednat hned při prvních příznacích.
Jak plíseň okurkovou bezpečně poznat
Na horní straně listů se nejdřív objevují světlezelené až žluté skvrny, často hranaté, protože se „lámají“ podle žilek. Na spodní straně listu se v místech skvrn tvoří povlak, který bývá bělavý až šedohnědý a může působit mokvavě.
Napadené listy pak rychle hnědnou, odumírají, kroutí se směrem nahoru a zasychají. Pokud rostlina přijde o většinu listové plochy, výrazně se omezí fotosyntéza. Následkem jsou zakrnělé plody, případně hniloba, protože oslabená rostlina nedokáže plody dobře vyživit a bránit je proti dalším problémům.
Kdy je riziko nejvyšší a co ho zbytečně zhoršuje
Plísni se daří hlavně při teplotách nad 25 °C a zároveň při vlhkosti vzduchu zhruba nad 75 %. To je přesně stav, který nastává po přeháňce, při dusném počasí nebo ve skleníku bez větrání. Ohrožené jsou i okurky pěstované bez opory na zemi, kde listy leží na vlhké půdě a po dešti pomalu osychají.
Výrazně pomáhá i špatná zálivka, zejména pravidelné kropení na list. Voda na povrchu listu prodlužuje dobu ovlhčení a tím vytváří ideální prostor pro infekci i její rychlé šíření v porostu.
První pomoc při nálezu napadených listů
Jakmile si všimnete prvních postižených listů, čas hraje proti vám. Vezměte ostré nůžky a dezinfekci a napadené části hned odstraňte. Pracujte opatrně, ať zbytečně neroznesete spóry na zdravé listy a výhony.
Listy ukládejte stranou do nádoby a vyhoďte do odpadu. Do domácího kompostu se nehodí, protože si můžete patogen roznést zpět na záhony. Důležité je také průběžně dezinfikovat nůžky po každé rostlině, aby se infekce nepřenesla dál mechanicky při stříhání.
Domácí postřiky a kdy už je potřeba silnější ochrana
V počáteční fázi nebo jako prevence mohou pomoci jednoduché domácí postřiky. Je vhodné je opakovat přibližně jednou za 5 až 7 dní, protože ochranný účinek na listech nevydrží věčně. Je ale dobré počítat s tím, že při silném napadení už samy o sobě situaci obvykle nezvrátí.
Oblíbená je směs mléka a vody, která se připraví zhruba z 200 ml čerstvého mléka a 800 ml vody. Po aplikaci vytvoří bílkoviny na listech jemný ochranný film a mléko zároveň funguje jako mírné listové hnojivo. Další levnou možností je roztok jedlé sody, například 1 lžíce sody na 1 litr vody. Soda posune pH na povrchu listů více do zásadita, což sporám plísní obecně nesvědčí.
Pokud je porost zasažen rozsáhle, přichází na řadu vhodné fungicidy. Často se používají měďnaté přípravky, které působí hlavně na povrchu a vytvářejí ochrannou bariéru. V těžších případech se nasazují systémové fungicidy, které pronikají do rostliny a chrání i nové přírůstky. Vždy je nutné řídit se etiketou přípravku a dodržet podmínky použití.
Co znamená ochranná lhůta u postřiků
Ochranná lhůta je minimální počet dní, který musí uplynout od posledního ošetření do sklizně, aby bylo možné plody bezpečně konzumovat. Během této doby se účinné látky na rostlině a v plodech postupně rozkládají na povolené a zdravotně nezávadné množství. U různých přípravků se délka liší, proto se nikdy neřiďte odhadem, ale přesnou informací výrobce.
Prevence, která okurkám reálně uleví i uprostřed sezóny
Do budoucna dává smysl volit odrůdy se zvýšenou odolností vůči plísni okurkové, ale během probíhající sezóny je důležitější upravit péči. Největší rozdíl udělá zálivka pouze ke kořenům, tedy pod listy. Jakmile přestanete smáčet nať, snížíte vlhkost na povrchu listů a tím i šanci, že se infekce rychle uchytí.
Velmi praktické je také vyvázání okurek na svislou oporu, například síť nebo pletivo. Když se listy zvednou ze země, po dešti rychleji oschnou a nejsou v přímém kontaktu s mokrou půdou. Vedlejší výhodou je pohodlnější sklizeň a lepší přehled o tom, zda se na rostlinách neobjevují nové skvrny, které je potřeba okamžitě řešit.
Zdroj: Urob si sám, Gardening Know How
