Ředkvičky patří mezi nejrychleji rostoucí plodiny na zahradě, jenže právě jejich tempo znamená, že na výkyvy počasí i péče reagují okamžitě. Stačí pár dní sucha, příliš horké stanoviště nebo opožděná sklizeň a místo křupavých bulviček vytahujete tvrdé, duté či popraskané kusy. Dobrá zpráva je, že většina potíží má jednoduché příčiny a ještě jednodušší nápravu, když pochopíte, co ředkvičky opravdu potřebují.
Když ředkvičky pálí až nepříjemně
Nadměrná pálivost nebývá jen otázkou odrůdy. Častěji je to reakce na stres z tepla a sucha. Ředkvička je typická jarní plodina do chladnějšího období a v přehřáté, vysychající půdě začne vytvářet více hořčičných silic, které ostrost výrazně zesílí.
Pomáhá udržovat půdu stále mírně vlhkou a v teplejší části jara dopřát rostlinám lehké přistínění. Dobře funguje výsev do blízkosti vyššího hrášku nebo salátu, kde se pod listy vytvoří chladnější mikroklima a bulvičky zůstávají šťavnaté a jemnější.
Praskání bulviček a takzvaný jojo efekt
Popraskané ředkvičky jsou typickým důsledkem nepravidelné zálivky. Po delším suchu přijde nárazově velká dávka vody, pletiva bulvy se rychle napijí a prudce se roztahují, jenže slupka nestačí růst stejným tempem a praskne.
Řešením je disciplína v zalévání. Lepší je menší dávka vody častěji než občasná vydatná zálivka. Stabilitě vláhy výrazně pomůže i mulč z jemně posekané trávy, který omezuje výpar a tlumí prudké změny vlhkosti v půdě.
Dřevnatění, dutiny a houževnatá dužina
Když je ředkvička uvnitř tvrdá, vláknitá nebo houbovitá, obvykle jde o kombinaci pomalého růstu a pozdní sklizně. Ředkvička má záhonem doslova proběhnout. Pokud ji brzdí nevhodná půda nebo ji necháte v zemi příliš dlouho, vnitřní pletiva stárnou, odumírají a vytvářejí dutiny či spongiózní strukturu.
Platí pravidlo raději sklidit o dva dny dřív než o den později. Nečekejte na přerostlé kusy. Jakmile bulvička dosáhne velikosti typické pro danou odrůdu, je čas ji vytáhnout.
Bohatá nať, ale skoro žádná bulva
Někdy vypadají rostliny skvěle, mají silné zelené listy, ale po vytažení zůstane jen tenký kořínek bez pořádné bulvičky. Častým viníkem je přebytek dusíku v půdě, například po čerstvém hnojení, kdy rostlina investuje energii hlavně do nati. Druhým problémem bývá příliš hustý výsev, při kterém si rostliny konkurují o světlo a na tvorbu bulvy jim nezbývá prostor ani síla.
Pomůže včasné a poctivé jednotění. Jakmile se objeví první pravé lístky, udělejte mezi rostlinami rozestupy alespoň čtyři centimetry. Vytrhané malé ředkvičky můžete navíc využít do pomazánek nebo salátů, nemusí skončit v odpadu.
Červivost a chodbičky uvnitř ředkviček
Drobná poškození a chodbičky často způsobuje květilka ředkvičková. Dospělá muška klade vajíčka k bázi rostlin a larvy pak vyžírají vnitřek bulvy. Nejlépe funguje mechanická prevence bez chemie.
Hned po výsevu zakryjte záhon bílou netkanou textilií. Bariéra zabrání muškám přístupu k rostlinám a problém často vůbec nevznikne. Pokud už larvy v půdě působí škody, dá se zasáhnout biologicky pomocí užitečných hlístic, které se po zálivce aktivně vyhledají larvy škůdce a omezí jejich populaci dřív, než zničí úrodu.
Zdroj: Gardenary, Urob si sám
