Proč si na zahradě pěstovat staré odrůdy jabloní?
Důvody combacku starých odrůd jsou jasné – rozmanitost jejich plodů, a dlouhá desetiletí, která prověřila jejich vlastnosti.
Na první pohled to tak nemusí působit, ale dnešní jablka, ovšem i hrušky či švestky, jsou dost chuťově jednotné. Je to dané zejména šlechtěním tak, aby byly odolné mnoha nemocem a aby měly stromy tvar vhodný pro intenzivnější pěstování. To je sice pro zahrádkáře výhodou, ale o co ušetří na péči o své stromy a o co víc toho vypěstují na menším stromě, o to více se připraví na výsledné chuti a dalších vlastnostech plodů. Pokud tedy chcete mít stůl a spíž pestřejší, udělejte si místo i pro starší odrůdy. Nebudete toho litovat!
Nejlepší sušičky ovoce dle testů a recenzí
Které odrůdy stojí za pěstování i v současnosti?
Je jich překvapivě hodně. Namátkou vyberme ty, které v současné době zažívají největší „comeback“. A nezůstaneme jen u původních českých a moravských, uchytily se tu i francouzské, německé, kanadské či ruské. To, že přetrvávají do současnosti, je důkazem jejich přínosu pro své pěstitele.
Začněme s přehlídkou jabloní:
Astrachán bílý
Astrachán je prastará, pravděpodobně ruská odrůda. Plody jsou červeně žíhané, středně velké, šťavnaté, nakyslé, velmi osvěžující. Jablka se konzumují především čerstvá. Odrůda vysoce odolná mrazu, takže se hodí i do vyšších a drsnějších poloh, je nenáročná na půdu. Vytváří menší, vzdušné koruny, takže pravidelný řez není tolik třeba.
Boikovo
Německá zimní odrůda se středními až velkými žlutými plody, ty dobře osvěží díky své mírně nakyslé chuti. Jde o dlouhověké stromy, vhodné i do vyšších poloh. Jablka tolik nehnijí, nevadnou, větrem nepadají, málo červiví.
Boskoopské červené – koženáč
Pozdně zimní německá odrůda. Plody velké, žlutohnědé až červené barvy. Chuť šťavnatá, příjemně nakyslá. Silná slupka, která chrání plod před brzkým zkažením. Strupovitostí téměř netrpí, větrem nepadá, jabloň tvoří velké koruny.
Hedvábné červené letní
Odrůda je pravděpodobně z Francie, velmi raná sklizeň, skladovatelnost ale jen 2 – 3 týdny, nutno opravdu průběžně konzumovat. Stromy jsou dlouhověké. Plody mají svěží navinulou chuť, která je v létě opravdu žádaná. Dužnina je jemná, i proto brzy podléhá zkáze. Stromy dobře odolávají mrazu.
Jadernička moravská
Stará moravská podzimní až zimní odrůda, dodnes je mezi zahrádkáři velmi ceněná. Oblibu získala díky své šťavnatosti, navinulosti a velmi příjemné jemně kořenité chuti. Výborná je zejména na přímý konzum, mošty, víno i pálenku. Moderní člověk ji ocení také pro možnost konzervace bez přídavku cukru – jejich mošt je totiž natolik sladký, že je možné ho použít místo cukerného roztoku k zavařování jiného ovoce!
Kardinál žíhaný
Velmi stará podzimní odrůda neznámého původu s velkými krásně červeně žíhanými plody a trojhranným tvarem. Stromy jsou vysoce odolné mrazu i nemocem, hojně plodící, nenáročné. Jablka jsou výborná zejména na zpracování, tedy do buchet, na zavaření. Kardinál má rád spíše závětří a je poměrně rozložitý, takže do malých zahrad ho jistě nedávejte.
Ontario
Kanadská zimní odrůda, která v českých podmínkách neskutečně dobře prospívá. Dozrává ve sklepech až během února a března, skladování vydrží v průměrném sklepě až do června, někdy i déle. Má svěží, nakyslou chuť, velké plody. Slupka je tenká, ale pevnější. Vzrůst je poměrně vysoký, ale lze dobře tvarovat řezem. Plodí hodně, obrok vždy více.
Řehtáč soudkovitý
Po vyzrání semena v plodech „řehtají“, proto ten zvláštní název Jde o starou německou podzimní odrůdu, která se konzumuje od října do prosince. Plody jsou střední, barvy světle žluté s červeným pruhováním. Chuť je jemná, navinule sladká s mírnou kořenitou příchutí. Jabloň je vhodná i do vyšších poloh, velmi odolná proti mrazu.
Strýmka
Velmi stará zimní odrůda neznámého původu, je ale rozšířena ve všech ovocnářských oblastech. Patří k těm absolutně nejotužilejším odrůdám, snese dobře i vyšší a větrné polohy. Tam sice neplodí stejně dobře, jako v polohách středních, ale plody jsou na ní vždy, na rozdíl od mnoha současných odrůd. Výtečně se skladuje až do července, konzumovatelná je již od ledna či února. Příliš nehnije, a to dokonce ani po spadení na zem. Proto je vhodná i pro krmení. Dobře se z ní zpracovávají mošty i různé konzervované produkty. Stromy jsou mohutné.
Landsberská reneta
Stará německá podzimní odrůda, tvoří krásné kmeny, bujné koruny a dosahuje vyššího věku. Není příliš náročná na řez. Vhodná je i do vyšších poloh. Ovoce příliš nestrupovatí. Reneta vyniká velkou úrodností a dobrou kvalitou plodů. Má univerzální využití, velmi vhodná je i na mošty. Konzumovat ji lze od listopadu do ledna, někdy až do března, podle kvality uskladnění.
Čistecké lahůdkové
Původní česká odrůda, nalezená v Čisté u Rakovníka. Je to oblíbená česká odrůda, dříve se pěstovala opravdu hodně. Plody jsou středně velké až velké s karmínovým líčekm. Chuť je šťavnatá, aromatická, sladká, velmi dobrá až výborná s typickou příchutí. Ačkoliv jsou plody náchylné k otlačení a v nepříznivých letech může trpět více stupovitostí, díky své vyjímečně dobré kvalitě plodu je přesto velmi oblíbená hlavně u drobných pěstitelů. Vhodná i do vyšších poloh.
Průsvitné letní
Jedno z nejranějších jablek, které lze jíst už od července a které opravdu osvěží. Brzy podléhá zkáze, takže je nutno rychle je konzumovat nebo vhodně zpracovávat – zejména na zavařeniny, klevely, mošty, ale i kompoty nebo štrůdlové směsi. Dobře se suší. A pokud se přidává do kečupů, čatní nebo se z ní dělají přesnídávky, po varu hmota rychle houstne. Jablka brzy moučnatí, a s tím je nutno počítat. Odrůda je pravděpodobně z Pobaltí, ale u nás opravdu zdomácněla. Jde ji totiž pěstovat snad kdekoliv. A v jakémkoliv pěstitelském tvaru.
Matčino (Nonnetit)
Stará americká podzimní odrůda. Má středně velké plody načervenalé barvy a velmi nápadně voní. Podle toho je i chuť sladce navinulá, šťavnatá, jemně kořenitá, celkově výborná. Kvete velmi pozdě, a proto se stane opravdu jen výjimečně, že by květy spálil pozdní mrazík. Jde o u nás oblíbenou stolní odrůdu, která se také dobře moštuje. Konzumovatelná je ihned po sklizni koncem srpna či v září, ve sklepě vydrží do konce prosince. Strupovitostí v podstatě netrpí.
Smiřické vzácné
Smiřické vzácné je zimní jablko, které lze konzumovat od prosince do dubna. Pochází z bývalé zámecké zahrady ve Smiřicích u Hradce Králové. Plody má střední, často až velké, mírně zploštělé. Barva je žlutá, s nápadnými tečkami. Chutná velmi šťavnatě, sladce i navinule. Jablka jsou všestranně využitelná, zejména na moštování, sušení a kompotování. Jabloň je středně náročná na polohu, žádá půdy vlhčí a výživnější, hodí se ale i do svahů. Odolnost proti mrazu je dobrá, chorobami spíše netrpí. Strom roste bujně, vytváří řidší, ale rozložité koruny. Trvá však déle, než začne plodit.
Malinové holovouské
Malinové holovouské je česká podzimní odrůda, objevená v Holovousích koncem 18. století. Plody lze konzumovat od října do března, jsou střední až velké, kulovité. Jejich barva je tmavě červená s občasným prosvítáním zelené, slupka je lesklá. Výrazným znakem je tzv. svalec ve stopeční jamce, tedy jamka uzavřená, překrytá vrstvou jablka. Chuť je velmi dobrá, šťavnatá, s výraznou malinovou příchutí. Odtud tedy název odrůdy. Jablka se využívají především jako stolní ovoce, ale dají se i dobře moštovat a sušit. Nejlépe se jí daří ve vyšších a vlhčích polohách, s těžšími hlinitými půdami. Strom roste bujně, proto pro něj potřebujete velkou zahradu. Dobře se mu daří zejména na pastvinách, větru odolává dobře.
