Skalky a jezírka na jedné zahradě
![Zahradě se skalkami a jezírky nechybí barvy](https://pestrazahrada.cz/wp-content/uploads/2016/01/IMG_4009-300x202.jpg)
Svažitý městský pozemek svádí k tomu vybudovat na něm obligátní terasy se záhony tulipánů a jiřin. Skalničkáři manželé Stádníkovi – měli lepší nápad. Během let stráň „osázeli“ několika členitými skalkami proloženými soustavou jezírek. Na travertinových výchozech tu už během března vykvétají pestrobarevné kultivary lomikamenů, jejichž šlechtěním jsou známí.
![Stříhání trávníku kolem skalek je náročné](https://pestrazahrada.cz/wp-content/uploads/2016/01/IMG_4028-300x200.jpg)
Nebudovali však ani kopce z kamení, ani robustní štěrbinovou skalku – výsledek působí jako přirozené skalní výchozy. Oku lahodí i četné vodní prohlubně. Skalky i jezírka se vzájemně harmonicky doplňují. To vše navazuje přímo na trávník. „Je to tu jako v přírodě, ovšem údržba tohoto typu skalek je náročná,“ upozorňují majitelé. „Trávník se musí hlídat, rád se stěhuje k vodě i do kytek.“
![zahrada se skalkami i jezírky má svého patrona](https://pestrazahrada.cz/wp-content/uploads/2016/01/IMG_2039-300x200.jpg)
U svatého Jana
Zahrada Stádníkových je v jedné ze svažitých ulic pražského Bráníku. Rodiče majitelky tu kdysi mívali zelinářství, ale v posledních třiceti letech je všechno jinak. Snad jen kamenný patron zahrady v podobě omšelé, kdysi polychromované sochy sv. Jana z Nepomuku, postávající pod akátem v dolní části pozemku, pamatuje doby, kdy tu rostla zelenina. Přítomnost svatého jakoby dávala zahradě i jejím majitelům mír a pohodu. Stačí se jen rozhlédnout a pochopíte, že tu pracovali lidé s vyhraněným smyslem pro přirozenost a s láskou k životnímu prostředí. I proto v horním jezírku na vápencové skalce plavou v dokonale čisté vodě zlatí karasi, zatímco zbývající jezírka majitelé nechávají zarostlá řasami, aby se v nich dařilo pulcům žabek, které se k nim přistěhovaly. Skalky i jezírka fungují podle zákonů přírody.
![Horní jezírko čistí od řas ryby](https://pestrazahrada.cz/wp-content/uploads/2016/01/IMG_2109-300x200.jpg)
Hobby jménem lomikámen
Majitelé jsou milovníci zeleně všeho druhu, ale i skalničkáři a šlechtitelé, známí zejména svými výpěstky lomikámenů. Na předjarních výstavách skalniček v Praze na Moráni budí obdiv zejména jejich lomikámeny ze sekce Porphyrion. A protože naši hostitelé lomikámeny nejen pěstují, ale také kříží, šlechtí a rozmnožují, vedou si u každé rostlinky evidenci s přesnými jmenovkami. „Každá rostlinka má jméno, případně popis křížení, ale také údaje kde, kdy a od koho byla získána, případně kdy byla dále množena,“ vysvětluje nám hostitelka. „To je ovšem u skalničkářů normální.“ Lomikámeny dostaly na zahradě čestná místa nejen na skalkách, ale i v malých skleníčcích, kde se dají dobře sledovat a množit. Ty jsou samozřejmě mimo prostor zahrady umístěny tak, aby nerušily její estetiku. Kromě saxifragového hobby a občanských profesí si majitelé vybudovali specializované zahradnictví U sv. Jana, zaměřené, jak jinak – na skalničky.
![Skalka ze žulových valounů](https://pestrazahrada.cz/wp-content/uploads/2016/01/IMG_3945-300x200.jpg)
„Radotínská“ skalka
Stráň se skalkami je ukrytá za domem. Jedna kompozice však vybíhá až ke vstupní brance. Je ze žulových balvanů a valounů z pískovny u Mělníka. A protože valouny jsou pěkně opracované vodou, zakomponovali majitelé do této partie i potok. Tato skalka je určená hlavně pro rostliny, které vyžadují neutrální až kyselý podklad. Málokdo by hádal, že je stará jen pět let. Za alpinem s patinou starobylosti je třeba vystoupit vysoko do stráně nad domem. „Tuhle skalku jsme vytvořili z vápence, pocházejícího z okraje starého lomu v Radotíně,“ říká majitel. „Vybírali jsme hlavně větší, nevysoké a oblé kameny se zajímavým povrchem a patinou mechů. Při usazování do naší stráně jsme je pokládali tak, jak byly v lomu zarostlé, a dbali na to, aby ležely ve svahu tak, jakoby z něj jen vystupovaly.“ Tohle vše se událo před třiceti lety, krátce poté, co si manželé postavili dům. „Řekli jsme si, že koukat se z oken na rozeklanou skalku bude pro nás to pravé…“ Skalky i jezírka zůstaly za ta léte bez větších změn. Jezírka jsou tři, spojená potůčkem a zapuštěná do skalek. Působí velmi autenticky, ale jde o klasická foliová jezírka. Jejich dna a okraje jsou však pečlivě vyskládané štěrkem v téměř uměleckém stylu – majitel si na nich dal opravdu hodně záležet.
![Travertin ze Slovenska z dob, kdy to ještě nebylo zahraničí](https://pestrazahrada.cz/wp-content/uploads/2016/01/IMG_4087-241x300.jpg)
Skalka ze základů stodoly
Zcela jinou skalku v podobě travertinového ostrova se studánkou potkáváme v levé části pozemku. „Ceněný porézní materiál je ze staré zbourané stodoly. Jeli jsme pro něj až na Slovensko,“ vysvětluje majitel. „Tufovou skalku jsme nutně potřebovali k tomu, abychom měli kam vysazovat naše saxifragy. Bohužel havrani si v zimě navykli vytahovat rostlinky ze země a zdá se, že zejména saxifragy si vysloveně zamilovali.” Kromě lomikámenů kvete na skalkách samozřejmě i mnoho jiných krásek – na jaře především vzácné prvosenky, později draby a ještě později keříky poléhavé mateřídoušky. „Máme tu i období, kdy je květů jen málo. To proto, že se spíše specializujeme na kytky, které nás zajímají, nežli na vzhled zahrady.“
![Netřesky na travertinu](https://pestrazahrada.cz/wp-content/uploads/2016/01/IMG_4098-300x238.jpg)
Jsme samá práce…
Na skalce je práce dost, ani ne tak s plevely, jako spíš v důsledku zvídavosti majitelů. Každou chvíli totiž zkoušejí, jaké nové druhy by se sem ještě hodily, a tak věčně přesazují. V největších vedrech skalky je nutné skalky zalévat, jinak by rostliny nestačily výpar doplňovat od kořenů a uschly by. „Skalničkaření se věnujeme už tak dlouho, že můžeme srovnávat,“ shodují se manželé – skalničkáři. „A zdá se nám, že v poslední době jako by se vracela éra chat a chalup, protože lidé kupují o hodně víc skalniček nebo dřevin, než před několika lety. Sám se ještě chystám, že bych si tu někde kus vrstevnaté skalky vybudoval, abych viděl, jak funguje, a abych měl kam dát další lomikámeny.”
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller