Slunečnice se svými velkými žlutými květy patří k nejvýraznějším symbolům léta. Na zahradě funguje jako nepřehlédnutelná dominanta a zároveň láká mnoho opylovačů, pro které představuje cenný zdroj potravy. Kromě estetické hodnoty má i praktické využití, protože její semena jsou výživná a dají se použít v kuchyni i jako krmivo.
V prodeji se objevují jednoleté i víceleté druhy a odrůdy. Nejčastěji se pěstuje slunečnice roční, která vytváří jeden mohutný stonek s velkým květním úborem a při dobrých podmínkách může vyrůst až ke třem metrům.
Kdy vysévat a kdy je lepší předpěstování
Se slunečnicí se nevyplácí spěchat. Semena klíčí spolehlivě až v teplejší půdě a mladé rostliny špatně snášejí mráz. Přímý výsev na záhon je proto vhodné plánovat nejdříve na konec dubna, bezpečnější je ale období po květnových mrazících. Pokud chcete dřívější start a rychlejší růst, můžete si rostliny předpěstovat doma přibližně od konce března v sadbovačích či květináčích.
Při výsevu do nádoby i venku se semena ukládají do hloubky zhruba dva až čtyři centimetry. Na záhoně je důležité dodržet rozestupy podle odrůdy, obvykle alespoň okolo třiceti centimetrů, u vyšších a mohutnějších typů i více, aby měly dost prostoru pro kořenový systém i velké listy. Předpěstované sazenice se vysazují ven až ve chvíli, kdy nehrozí noční mrazíky, často zhruba od poloviny května.
Stanoviště, půda a základní péče během sezóny
Slunečnicím vyhovuje slunné místo a ideálně i závětří, protože vysoké stonky mohou ve větru snadno trpět. Půda by měla být výživná, humózní a schopná udržet vláhu. Pro opravdu silný růst potřebují rostliny pravidelnou zálivku, zejména v suchých obdobích, a také průběžné přihnojování, nejlépe organickým hnojivem.
U mladých rostlin se vyplatí myslet na ochranu před slimáky, kteří dokážou sazenice rychle poškodit. Jakmile slunečnice začne výrazně přirůstat, pomůže opora v podobě pevného kolíku. Díky ní se rostlina stabilizuje a je menší riziko, že se při větrném počasí zlomí nebo vyvrátí.
Jak poznat, že jsou semena zralá ke sklizni
Koncem léta a na podzim slunečnice přirozeně dokvétají a začnou vadnout. Právě v tomto období má smysl sledovat květní úbor, pokud chcete sklízet semena. Zralost se pozná podle toho, že vnější žluté jazykovité květy jsou už seschlé a drobné kvítky nad semeny postupně opadají. Dobrou nápovědou je i zadní strana úboru, která po odkvětu hnědne a vysychá.
Jestliže se silné stonky ještě nelámou, lze rostlinu ponechat stát o několik dnů déle, protože semena mohou ještě plně dozrát přímo na rostlině. Zralá semena se uvolňují poměrně snadno. Dá se jich dosáhnout zatřesením úborem, poklepáním na zadní stranu nebo jednoduše vymačkáním a vytažením semen z květního středu. Poté je vhodné semena propláchnout v sítu, rozprostřít je na utěrku a nechat je důkladně proschnout, aby se při skladování nekazila.
Využití semen pro kuchyni i pro zvířata v zimě
Slunečnicová semínka se hodí jako drobná svačina i jako přísada při pečení a vaření. Zároveň jde o energeticky bohaté krmivo, které ocení ptáci, veverky a další živočichové v chladných měsících, kdy je potravy méně.
Pokud semena nechcete sklízet a nevadí vám vzhled suchých rostlin, můžete úbory na podzim ponechat na místě. Zahradě to dodá přirozený ráz a zvířata si sama vyzobou to, co potřebují. Navíc se může stát, že část semen vypadne do půdy a na jaře vyklíčí, takže vás v další sezóně čekají nové slunečnice. Kdo o samovolné vysemenění nestojí, měl by květní hlavy raději odstranit ještě před plnou zralostí.
U velkých úborů se stává, že po uvadnutí tíhou spadnou nebo se zlomí. Chcete-li je ponechat jako krmítko, je praktičtější suché hlavy odstřihnout a zavěsit je dnem vzhůru na plot nebo na větev stromu, aby se k nim ptáci a veverky snadno dostali. Důležité je vybrat místo, kam se nedostanou kočky.
Co dělat se stonky po odkvětu
Když slunečnice uschne, polehne a působí neupraveně, je možné ji jednoduše seříznout zahradními nůžkami několik centimetrů nad zemí. Není vhodné rostlinu ze země násilně vyrvávat i s kořeny. Kořenový systém se postupně rozloží a vrátí půdě část živin, což může prospět dalším rostlinám v záhoně.
Dalším praktickým důvodem je i samotná námaha, protože u vysokých a silných slunečnic bývá vytržení obtížné. Seříznutí nad povrchem je rychlejší, šetrnější k půdě a přirozeně podporuje koloběh živin na zahradě.
Zdroj: Go Journey, The Spruce
Jsem vášnivý pěstitel s dlouholetými zkušenostmi, které vycházejí z rodinné tradice mého dědečka Jiřího Vlasáka. Ten se celý život věnoval pěstitelské produkci i šlechtění nových odrůd keřů a svou lásku k zahradničení předal i mně. Miluji pobyt na zahradě a vše, co s ní souvisí. Mimo hlavní sezonu se věnuji bytové floristice a pěstování pokojových rostlin.
Sociální sítě: F / X
