Rajčata patří mezi vyloženě teplomilné druhy, které nesnášejí studenou půdu ani chladné noci. Do záhonu proto patří až ve chvíli, kdy pomine riziko přízemních mrazíků a zem je opravdu prohřátá. V praxi to bývá nejčastěji ve druhé polovině května, v chladnějších oblastech klidně až začátkem června. Právě správné načasování často rozhodne o tom, jestli budou rostliny jen hezky zelené, nebo zároveň vytvoří dostatek plodů.
Výsadba jako základ pro silné kořeny
Při výsadbě si dejte záležet na prvních minutách, protože ovlivní zakořenění na celé týdny dopředu. Nejprve vykopejte jamku a prolijte ji vodou, aby se kořeny rychleji spojily s okolní půdou. Hned poté je praktické zatlouct k rostlině oporu, abyste později nepoškodili kořenový bal.
Sazenici vyndávejte šetrně. Osvědčuje se držet kelímek shora tak, aby byla lodyha mezi prsty, nádobku otočit dnem vzhůru a jemným stlačením uvolnit kořenový bal. Rajče můžete zasadit hlouběji, klidně až po první pravé listy. Ze stonku si totiž umí vytvořit další kořeny, díky čemuž je stabilnější a lépe hospodaří s vodou.
Po zasazení znovu zalijte a povrch půdy lehce přihrňte sušší zeminou. Tato vrstva pomáhá omezit rychlé odpařování a udrží vláhu tam, kde ji rostlina nejvíc potřebuje.
Uvazování k opoře aby se rostlina nelámala a měla tvar
Rajče je vhodné přivázat k opoře hned po výsadbě. Vítr umí mladé rostliny snadno vyvrátit a opakované viklání zhoršuje ujímání. Na uvazování používejte měkký provázek, textilní pásek nebo speciální klipy, vždy tak, aby materiál lodyhu nezařezával a počítal s jejím tloustnutím.
Kontrolu úvazků dělejte průběžně, ideálně zhruba každé dva týdny nebo kdykoli hlavní výhon znatelně povyroste. Pokud máte citlivou kůži, hodí se rukavice, protože jemné chloupky na stonku mohou u některých lidí způsobit podráždění.
Vyštipování zálistků a práce s bočními výhony
U tyčkových, tedy průběžně rostoucích odrůd, je důležité hlídat zálistky. Jsou to malé boční výhonky vyrůstající v paždí listů. Když je necháte bez kontroly, rostlina se zbytečně zahustí, bude hůř prosychat po dešti a plody se ocitnou ve stínu. To může snížit násadu a zároveň zvýšit riziko houbových chorob, protože se zhorší proudění vzduchu.
Nejlépe se zálistky odstraňují prsty ve chvíli, kdy jsou ještě krátké a měkké, řádově několik centimetrů. V takovém stavu jdou snadno vylomit čistě a rána rychle zaschne. Nůžky se pro tuto práci obvykle nedoporučují, protože mohou při přecházení mezi rostlinami přenášet virové choroby.
Část pěstitelů si v poslední době vybírá kompromisní postup a nechává 1 až 2 silnější boční výhony, hlavně ve skleníku nebo tam, kde je dost prostoru. Může to zvýšit počet plodů, ale vyžaduje to pečlivější sledování zahuštění a také dostatečnou výživu i světlo, aby rostlina nepůsobila unaveně a nezačala shazovat květy.
Odstraňování spodních listů pro sušší porost a méně infekcí
S růstem rajčete postupně ztrácejí spodní listy význam. Často žloutnou, kroutí se nebo se na nich objeví drobné skvrnky. Pokud jde jen o nejnižší patro, bývá to spíš přirozené stárnutí pletiv než jasná známka nemoci. Přesto se tyto listy vyplatí odstraňovat, protože u země zadržují vlhkost, snadno se zašpiní při zálivce nebo dešti a při kontaktu s půdou se mohou stát cestou pro plísně a bakterie.
Spodní listy odstřihujte pravidelně čistými ostrými nůžkami co nejblíže u stonku. Nelámejte je rukou, protože by se mohlo poškodit pletivo a vzniklá rána se hůř hojí. Ve skleníku a fóliovníku má tento krok ještě větší význam, jelikož zlepšuje proudění vzduchu a snižuje pravděpodobnost, že se plísně rychle rozšíří po celém porostu.
Sklizeň jednotlivých plodů a co hlídat v závěru léta
Rajčata sklízejte postupně podle zralosti. Zralý plod se obvykle dá snadno odlomit v místě kloubku nad plodem. Pokud drží pevně, vezměte raději nůžky, abyste nevytrhli část stonku nebo nepoškodili celé květenství. Nejvhodnější je suché počasí a sklizeň dopoledne, kdy jsou plody pevné a méně náchylné k otlakům.
Ke konci léta přichází na řadu otázka, zda zaštipovat vrchol. Dříve se tento zásah doporučoval téměř automaticky, aby rostlina přestala nasazovat nové květy a soustředila sílu na dozrání už vytvořených plodů. Dnes se častěji volí individuální postup. Pokud je rostlina vitální a čeká ji ještě delší období tepla, může dál růst. Zkrácení vrcholu dává největší smysl ve chvíli, kdy horní květy už nemají reálnou šanci proměnit se v dozrálé plody.
Sklizeň celých hroznů u strapcových odrůd
U některých odrůd, zejména u takzvaných strapcových, dozrává více plodů v jednom hroznu zhruba současně. V takové situaci je často praktičtější nestřídat obírání jednotlivých rajčat, ale odstřihnout celý strapec najednou. Plody pak mívají delší trvanlivost, lépe se skladují a při manipulaci se méně otlačí.
Při střihu nechte na strapci krátký kousek stonku. Usnadní to přenášení i ukládání a zároveň se sníží riziko, že se plody v místě stopky poškodí. Na samém konci sezóny, když se ochlazuje a rostlina už má vytvořeno přibližně šest až osm hroznů, můžete opět zvažovat zkrácení vrcholu, aby dozrály plody, které už visí na rostlině. Stejně jako u průběžně rostoucích odrůd ale platí, že rozhoduje konkrétní průběh počasí a kondice rostliny.
Proč se vyplatí vracet k základům
Úspěch u rajčat většinou nestojí na jedné zázračné radě, ale na součtu malých, pravidelných úkonů. Správný termín výsadby, hlubší zasazení pro lepší kořeny, průběžné uvazování, rozumné vyštipování zálistků, odstranění spodních listů a citlivá sklizeň jsou kroky, které dohromady výrazně zvyšují šanci na zdravé rostliny i plné koše plodů. Když si je občas připomenete a přizpůsobíte aktuálním podmínkám, dokážou napravit i sezónu, která zpočátku nevypadala ideálně.
Zdroj: Fakt, The Spruce, Gardening Know How
