U vody- žlutá, bílá, fialová
Potůček bublající pod porostem olší a drobných křovin je symbol nastupujícího jara. Jeho břehy jsou obsypané palicemi devětsilů a sytě žlutými blatouchy, na stráních u vody kvetou orseje, bledule a možná i jaterníky. I později mohou být břehy vod barevné.
Potůčky a biotopová jezírka si vysloveně říkají o rostlinný kryt břehů. U vody na jaře kvetou devětsily a ty nejžlutější ze všech kytek – blatouchy. Později dostanou šanci kejklířky, kosatce nebo třeba zběhovec plazivý.
U vody – blatouch a devětsil
Blatouch bahenní je proměnlivý druh vytvářející u nás několik poddruhů, ale na zahradě lze sázet i jeho vyšlechtěné kultivary s oranžovými květy nebo dokonce blatouchy plnokvěté.
Z devětsilů je nejhezčí devětsil bílý, z cizokrajných zaujme především devětsil japonský. Devětsily zjara potěší svými květy, ale musíme počítat i s tím, že se v létě se u vody naplno rozrostou jejich velké listy, které vytvoří souvislý zelený příkrov. Jejich porost však využívají jako jeskyňku ropuchy a skokani.
U vody se pěkně vyjímá i elegantní kapsovec: bíle kvetoucí kapsovec kamčatský a kapsovec americký se žlutými květy. (Ale pozor: kapsovec americký se ocitnul na seznamu invazních druhů, které je zakázáno pěstovat.)
Do stejné čeledi patří i náš árón plamatý. Po odkvětu na rostlině delší čas přetrvají velké listy, a nakonec dozrají palice jasně červených jedovatých bobulí.
K vodě se hodí i česnek medvědí, který časem vytvoří sytě zelený porost, k velké radosti všech labužníků, kteří si z něj dělají salát pesto.
Bahenní rostliny jsou u vody důležité
Prostředí vodních břehů má svoje specifika. Samozřejmě poskytuje více vlhkosti v půdě i ve vzduchu a o trochu nižší a vyrovnanější teploty než v okolí. Měkká až blátivá půda u vody je kompaktnější než běžná zemina na záhonech, a proto i chudší na kyslík. Navíc se z ní vyplavují živiny do vody.
To bažinné rostliny řeší tak, že vyženou oddenky nebo kořeny přímo do vody a dna. Tam pak nasávají živiny, čímž čistí vodu.
Jak bahenní rostliny čistí vodu
Bahenní rostliny si berou oxidu uhličitého ze vzduchu, kolik potřebují, světla i vody mají dostatek, ale jejich hlad po živinách je velký. Zejména bez dusičnanů a fosforečnanů by nemohly růst, zelenat se a kvést.
Zkuste vytvořit vodoteč nebo jezírko bez břehových rostlin – čistička bude muset „šlapat“ na plný výkon, aby voda nezarostla řasami, bakteriemi a sinicemi.
Bahenní rostliny nežádoucím řasám odebírají živiny a tím brzdí jejich bujení. S nimi si tedy vystačíte se slabší čističkou nebo můžete snížit její výkon a tím i spotřebu energie.
Užitečné meandry – orobinec a rákos
Proudící voda potůčku nepočká, až se kořeny rostlin nasytí. Proto je dobré nechat ho po zahradě meandrovat a vybudovat na něm i mělčinky, rozlité do šířky nebo břehové zátočiny.
Nejefektivnější kořenovou čističkou je porost orobince nebo rákosu. Takto výrazný prvek se však nehodí do všech zahrad, navíc se musí hlídat, aby se moc nerozrůstal. Naštěstí existují i pestřejší a nižší varianty.
Břehové porosty – kosatce, prvosenky a vrbice
Namísto orobince si můžeme vypěstovat hustý břehový porost i z kosatců. Vedle vodního kosatce žlutého se nabízí i bažinný kosatec různobarevný ze severní Ameriky, který kvete modře až fialově. Kosatce se rozrůstají pomocí oddenků, proto jejich trsy můžeme snadno redukovat i množit.
Fialovým květenstvím zaujme u vody i štíhlá kyprej vrbice, kvetoucí skoro celé léto. Z vysokých druhů rostlin se do porostu dobře zapojí i oranžovožlutě kvetoucí pryskyřník velký, dorůstající výšky přes 120 cm.
Souvislý porost plný krásně růžových nebo bílých květů vytvoří u vody i japonské prvosenky. To vše jsou rostliny držící se pevné země, naopak rozevlátý šmel okoličnatý nebo nízká vachta trojlistá si to obvykle zamíří až do vody.
Plavín žlutý, řezan pilovitý, nenápadná prustka či lakušník vzplývavý jsou už čistě vodní druhy. Teprve s nimi je bahenní osazenstvo v plném počtu a připravené k útoku na znečištění zahradních vod.
Vzácný mokřad
Mělké vody a mokřady jsou nejohroženější biotopy, kde žije značný počet specifických druhů organismů. Odvodňování melioračními zásahy způsobilo snížení schopnosti půdy zachytit dešťovou vodu a její pozvolné uvolňování do potoků a řek. Jako následek nás postihují povodně anebo sucha.
Radka Borovičková
Zdeněk Roller