
Hruška je typicky ovoce určené hlavně k přímé konzumaci. Má křehkou strukturu a něžnou sladkost, která se při tepelné úpravě snadno ztratí, pokud to přeženete s cukrem nebo kořením. Dnes navíc lidé nejčastěji sahají po dezertních odrůdách určených na jídlo za syrova, nikoli po starých pevných hruškách na dlouhé pečení. Právě proto se vyplácí držet se jednoduchých postupů, které chuť spíš podtrhnou, než aby ji přebily.
Jemné hrušky si rozumějí s vanilkou a mandlovými tóny. Dobře funguje i spojení s máslem a čokoládou, které dodají plnost, aniž by ovoci vzaly jeho charakter.
Nejjednodušší úpravy, které fungují skoro vždy
Jednou z nejlepších metod je pošírování, tedy velmi mírné probublávání v lehkém sirupu, ideálně provoněném vanilkou. Výsledkem je šťavnaté ovoce, které můžete servírovat jako misku hrušek se smetanou, nebo jako jednotlivé porce podobné klasice Poire Belle Hélène se zmrzlinou a čokoládovou omáčkou.
Další rychlá varianta je krátké opečení na másle. Hruška se jen lehce zahřeje, chytne barvu a pak se zjemní trochou vína Marsala a pár lžícemi smetany. Kdo chce slavnostnější dezert, může zvolit koláče typu hruškový Tatin nebo ovocný tart, kde půlky hrušek leží na mandlovém krému či cukrářském krému.
Střídmější, ale efektní je i pečení hrušek zvlášť zabalených do proužku těsta, které se kolem plodu spirálovitě omotá. Vypadá to slavnostně a přitom je postup překvapivě přímočarý.
Zásady výběru a přípravy hrušek před vařením
U běžných tržních odrůd je nejvhodnější použít hrušky právě dozrálé, ale ještě ne přezrálé. Nedozrálé kusy bývají nevýrazné a vaření sice změkčí dužinu, ale chuť nedokáže zázračně vylepšit. Přezrálé hrušky se zase rychle rozpadají a snadno z nich vznikne kaše.
Po oloupání se vyplatí potřít povrch rozkrojeným citronem, aby dužina nehnědla. Když chcete hrušky servírovat celé, odstraňte jádřinec od spodního konce, aby zůstal zachovaný stonek, který vypadá na talíři nejlépe. Při použití půlek nebo plátků obvykle odstraňte i stonek a jádřinec vyřízněte celý. Dezertní hrušky potřebují jen krátkou tepelnou úpravu, často stačí pár minut pošírování nebo rychlé opečení na másle.
Pečicí hrušky a proč se s nimi kdysi pracovalo celé hodiny
Staré odrůdy určené na pečení se tradovaly jako hrušky, které vyžadují dlouhé hodiny vaření. V praxi ale při pošírování často změknou rychleji, než by člověk čekal. Jejich skutečná chuť se však ukáže, když se dusí tak, aby se tekutina postupně vstřebala zpět do dužiny. Právě tím vznikne plnější, soustředěnější výsledek.
V minulosti se hrušky nechávaly velmi zvolna táhnout u okraje ohně nebo v mírné, dohasínající troubě téměř bez dozoru. Nakonec se proměnily v něco jako sladkou pochoutku s hutnější dužinou. Někdy se přidával cukr nebo víno, ale některé pečicí hrušky dokážou zesládnout i jen ve vodě. Při dušení navíc mívá dužina tendenci získat hezký načervenalý odstín.

Jak se pečicí hrušky chovají během sezóny a skladování
Pečicí odrůdy si často i na začátku sezóny uchovávají lehkou svíravost. Ta může být příjemná, protože dodá chuti hloubku, jen bývá potřeba vařit opravdu pozvolna a déle, aby se rozvinula barva i vůně. Sklízejí se obvykle až v říjnu a při dobrém uskladnění vydrží do nového roku, někdy i do února či března.
Podobně jako u pozdních jablek se však s časem může chuť zplošťovat. Hrušky zůstávají tvrdé a na pohled v pořádku, ale po delším skladování mívají méně kyselosti i méně výraznou chuť. I po uvaření si přesto většinou drží tvar a jsou pevnější než běžné dezertní hrušky, které se při tepelné úpravě snadněji rozpadnou.
Dvouúčelové odrůdy a malé letní hrušky
Některé hrušky se dají použít dvojím způsobem. Bývají považované za kuchyňské, ale v dobrém roce mohou chutnat i čerstvé. Po uvaření pak nepůsobí hrubě jako staré pečicí typy, naopak mívají jemnější strukturu. U některých oblíbených odrůd se zase stává, že jsou syrové dost ostré, ale v teplém dezertu se jejich chuť krásně zakulatí.
Malé letní hrušky bývají šťavnaté a chutné, jenže rychle přezrávají. Proto se tradičně konzervovaly v hutném sirupu nebo se z nich dělalo kandované ovoce, aby se jejich sezóna prodloužila.
Hrušky naslano a proč se tak dobře snoubí se sýrem
Hrušky se hodí i do slaných jídel a salátů. Zralá hruška nakrájená na plátky se skvěle doplňuje například s čekankou a vlašskými ořechy, stačí jednoduchá zálivka z oleje a citronové šťávy. Ještě silnější a klasické je ale spojení hrušek se sýrem, které se v Evropě bere skoro jako samozřejmost.
Staré italské rčení připomíná, jak výjimečně chutná sýr s hruškami a jak snadno by taková dobrota mohla zmizet, kdyby o ní věděl každý.
Když zvolíte dokonale zralou, aromatickou hrušku a k tomu výraznější sýr, vznikne kombinace, která funguje bez dalších ozdob a často předčí i složité dezerty.

Recepty, které zvládnete bez složitého vybavení
Pošírované hrušky s vanilkou
Oloupejte a zbavte jádřince čtyři střední až větší hrušky a hned je potřete citronovou šťávou. Připravte tekutinu na pošírování z vody, trochy cukru a sklenky bílého vína, vše nejdřív zahřejte, aby se cukr rozpustil, a pak přiveďte k varu. Přidejte vanilku, vložte hrušky celé nebo nakrájené a zvolna je nechte jen pár minut probublávat. Vyjměte je do mísy, tekutinu zredukujte zhruba na polovinu a přelijte přes ovoce. Podávejte vychlazené se smetanou.
Hruška ve stylu Belle Hélène
Uvařte celé hrušky pošírováním a postavte je na spodní konec tak, aby stonek směřoval vzhůru. Když se hruška kácí, seřízněte zespodu jen tenký plátek, aby vznikla stabilní základna. Podávejte s vanilkovou zmrzlinou a přelijte čokoládovou omáčkou. Domácí omáčku snadno vytvoříte rozpuštěním hořké čokolády v troše horké kávy ve vodní lázni.
Hrušky rychle prohozené na másle se smetanou
Na porci obvykle stačí jedna hruška. Oloupejte ji, vyřízněte jádřinec, zakápněte citronem a nakrájejte na silnější dílky. V malé pánvi rozpusťte kousek másla, přidejte hrušku, případně vanilku, špetku cukru a ještě pár kapek citronu. Na mírném ohni hrušku opatrně obracejte, aby lehce zezlátnula. Nakonec přidejte trochu Marsaly a pár lžic smetany, nechte jen prohřát a hned podávejte.
Hrušky pečené v proužcích těsta s vanilkovým krémem
Hrušky oloupejte, jádřince zbavte tak, aby stonek zůstal, a dužinu ochraňte citronem. Připravte křehké těsto, rozválejte ho na tenčí plát a nakrájejte na delší proužky. Z těsta si zároveň vykrájejte menší čtverce jako podstavce. Do středu hrušek můžete vložit kousek citronové kůry a přidat pár kapek šťávy. Spodek hrušky lehce seřízněte, postavte ji na těstový čtverec a proužkem těsta ji spirálovitě obtočte odspodu nahoru tak, aby se pásky mírně překrývaly. Nahoře těsto přitiskněte kolem stonku, dole pečlivě spojte s podstavcem. Potřete mlékem nebo směsí vejce a mléka a pečte dozlatova při střední teplotě, zhruba tři čtvrtě hodiny. Výsledkem je měkká, voňavá hruška, která je výborná teplá se smetanou, ještě lépe s pravým vanilkovým krémem.
Vanilkový krém typu crème anglaise
V misce prošlehejte vejce a žloutek s cukrem. Mléko s vanilkou zahřejte těsně k bodu varu, nalijte ho k vejcím a míchejte, aby se cukr rozpustil. Směs vraťte do rendlíku a na velmi mírném ohni zahřívejte, dokud krém nezhoustne tak, že drží na zadní straně lžíce. Důležité je nespěchat, aby se vejce nesrazila.
Hrušky v červeném víně
Na tento dezert se hodí hlavně pečicí hrušky. Použijte hrnec, do kterého se hrušky vejdou těsně vedle sebe. Přiveďte k varu směs vody a červeného vína, přidejte cukr a skořici. Hrušky oloupejte, zbavte jádřinců, potřete citronem a nechte jim stonky. Pak je vložte do tekutiny a vařte velmi zvolna, dokud nezměknou, u celých hrušek to může trvat i více než hodinu podle teploty. Tekutina se postupně zredukuje asi na polovinu. Nechte hrušky vychladnout přímo v nálevu a podávejte se smetanou. Pokud chcete výraznější efekt, můžete tekutinu ještě dál odpařit téměř na sirupovou glazuru, jen je potřeba pohlídat, aby se hrušky při tom zbytečně nepřevařily.
Zdroj: Chelsea Green, Prima receptar

Profesí zdravotnice, která se zajímá o zdravý životní styl, přírodu a vše, co prospívá člověku i jeho okolí. Ve volném čase se věnuje zahradničení, vaření, šití a péči o rodinu. Ve svých článcích ráda propojuje odborné znalosti s praktickými zkušenostmi ze zahrady i každodenního života.