Vlastní jablka vydrží až do Vánoc, stačí dodržet pár pravidel, která zná málokdo

Jestliže se ovoce po sklizni správně ošetří a uloží do vhodných podmínek, může vydržet v dobrém stavu řadu týdnů, někdy i několik měsíců. Díky tomu není nutné vše spotřebovat hned po sklizni a část úrody si lze ponechat i na pozdější období. Při dobrém plánování tak mohou být například vlastní jablka k dispozici ještě v době Vánoc.

Jaké druhy ovoce jsou ke skladování vhodné

Ne každé ovoce se hodí k delšímu uchování stejně dobře. Nejčastěji se skladují jablka, hrušky, kdoule a mišpule. Velkou roli hraje odrůda, protože pozdě dozrávající druhy zpravidla vydrží déle než ty rané. To znamená, že právě pozdní odrůdy bývají pro zimní uskladnění nejlepší volbou.

U jablek se k delšímu uchování hodí jak některé dezertní, tak i kuchyňské odrůdy. Podobně je tomu u hrušek, kde některé druhy dozrávají pomaleji a při správném uložení si uchovají kvalitu delší dobu. Kdoule a mišpule je také možné uložit, avšak obvykle nevydrží tak dlouho jako dobře skladovatelná jablka.

Kdy je nejlepší ovoce uložit

Období pro skladování trvá obvykle od pozdního podzimu do konce zimy. Délka uchování se liší podle druhu i odrůdy. Jablka střední sezóny obvykle vydrží asi čtyři až osm týdnů. Pozdní odrůdy jablek často nejsou ke konzumaci vhodné ihned po sklizni a potřebují několik týdnů odležet. Poté mohou vydržet i několik měsíců.

Hrušky se skladují kratší dobu, většinou od dvou týdnů do přibližně tří měsíců, podle podmínek a zralosti při sklizni. Kdoule je vhodné zpracovat nebo spotřebovat zhruba do jednoho měsíce. U všech druhů platí, že na výsledku se výrazně podílí stav plodů při sklizni i kvalita skladovacího prostoru.

Jak má vypadat ideální místo pro uchování ovoce

Pro uskladnění se hodí například sklep, kůlna nebo garáž, pokud v nich lze zajistit odpovídající prostředí. Nejdůležitější je chladná a vyrovnaná teplota, zpravidla mezi 4 až 7 °C. Prostor musí být bez mrazu, protože promrznutí plody poškodí. Jablka nesnášejí teploty pod 2,8 °C, hrušky zvládnou i teplotu kolem 0 °C.

Důležitá je také dobrá cirkulace vzduchu, tma, mírně vlhké prostředí a ochrana před hlodavci. Pokud je sklad příliš suchý nebo teplý, ovoce začne sesychat a ztrácet pevnost. Naopak ve špatně větraném prostoru se zvyšuje riziko hniloby a šíření plísní.

Správný postup při ukládání ovoce

Nejprve je potřeba zvolit vhodné nádoby. Dobře fungují přepravky, mělké dřevěné bedýnky, police s mezerami nebo jiné obaly, které umožní proudění vzduchu ze stran i shora. Právě proudění vzduchu pomáhá omezit vznik chorob a zadržování vlhkosti na povrchu plodů.

Ke skladování se vybírají pouze zdravé, neotlačené a neporažené plody, ideálně střední velikosti a se stopkou. Ovoce sklizené těsně před plnou zralostí bývá pro uložení nejvhodnější. Poškozené kusy je lepší spotřebovat přednostně, protože by ve skladu rychle podléhaly zkáze.

Plody je vhodné rozložit v jedné vrstvě tak, aby se navzájem nedotýkaly. Každé otlačení nebo tlak může později způsobit vznik hniloby. U jablek je někdy možné i opatrné vrstvení, ale vždy je třeba zachovat dostatečné větrání. S ovocem je nutné zacházet jemně už při sběru i při přenášení do skladu.

Jednotlivé odrůdy by měly být oddělené, protože nedozrávají stejně rychle. Pokud jsou pohromadě, mohou rychleji dozrávající plody urychlit zrání ostatních. Praktické je bedýnky označit, aby bylo jasné, co se má spotřebovat dříve a co později.

Pravidelná kontrola je klíčem k úspěchu

Uložené ovoce je nutné pravidelně prohlížet. Hrušky dozrávají a přezrávají velmi rychle, proto vyžadují téměř každodenní kontrolu. V teplejším prostředí měknou při dozrávání nápadněji, v chladném skladu je zralost patrná spíše podle jemné změny barvy. Jakmile dozrají, je vhodné je přenést na den či dva do domu, kde změknou do konzumního stavu.

Jakmile jedna bedýnka dosáhne optimální zralosti, je dobré ji ze skladu odnést. Uvolňované plyny by totiž mohly urychlit zrání ostatního ovoce. Všechny kusy se známkami hniloby je nutné ihned odstranit, aby se nákaza nešířila dál.

Jak skladování ještě prodloužit

Delší trvanlivosti lze dosáhnout i dalšími opatřeními. Někdy pomáhá balení jablek jednotlivě do papíru, například do novinového nebo hedvábného. Tato metoda může uchování prodloužit, ale ztěžuje pravidelnou kontrolu, která je jinak velmi důležitá.

Pokud není k dispozici vhodný sklep nebo jiný chladný prostor, menší množství jablek lze uložit i do chladničky. V takovém případě je vhodné dát několik kilogramů ovoce do plastového sáčku, udělat do něj několik otvorů a horní část ponechat jen volně přehnutou, aby mohl proudit vzduch. Takto lze ovoce uchovat několik týdnů.

Některé hrušky je možné volně ponechat i v zásuvce na zeleninu v lednici, čímž se jejich dozrávání zpomalí. To může být užitečné zejména tehdy, když je potřeba postupně spotřebovávat plody v různém stadiu zralosti.

Nejčastější problémy během skladování

Nejběžnější potíží je hniloba. Plísňové choroby napadají především poškozené plody a šíří se hlavně tam, kde chybí dostatečné větrání. Proto je důležité skladovací prostor i nádoby každý rok pečlivě vyčistit. Tím se snižuje riziko výskytu chorob, jako je hnědá hniloba nebo šedá plíseň.

Ne každá změna vzhledu ale znamená napadení houbou. U ovoce se mohou objevit i poruchy vznikající během skladování. Tmavé skvrny na slupce mohou souviset s plyny, které ovoce samo uvolňuje. Další poruchou jsou propadlé hnědé skvrny v dužnině, často spojované s nedostatkem vápníku.

U jablek uložených v plastových obalech se může objevit zabarvení dužniny v okolí jádřince v důsledku hromadění oxidu uhličitého. Někdy má dužnina sklovitý vzhled, což souvisí s poruchou rozložení šťáv v plodu. U hrušek a kdoulí se může objevit i vnitřní hnědnutí, jehož příčina nebývá vždy jednoznačná, ale často souvisí s podmínkami při růstu i při samotném skladování.

Plody mohou také sesychat a svrašťovat se. To bývá způsobeno příliš vysokou teplotou nebo nedostatkem vzdušné vlhkosti. Pomoci může občasné zvlhčení podlahy ve skladu nebo uložení jablek do vhodného obalu, který ztrátu vlhkosti omezí. Samozřejmostí je i ochrana před myšmi, potkany a dalšími škůdci, kteří mohou úrodu rychle poškodit.

Pečlivý výběr zdravých plodů, chladné stabilní prostředí a pravidelná kontrola rozhodují o tom, zda si ovoce ze zahrady uchová kvalitu až do zimy.

Zdroj: Rhs, Gardener’s World