Proč mohou být bezinky rizikové
Bezinky jsou oblíbenou surovinou našich babiček a mnozí je dodnes používají na domácí šťávy či sirupy. Jenže právě tady číhá nebezpečí. Záměna jednotlivých druhů bezu může skončit zdravotními potížemi a navíc i plody černého bezu jsou syrové jedovaté. Bez správné úpravy tedy mohou způsobit vážné problémy se zažíváním.
Není bez jako bez
Často se plete bez černý (Sambucus nigra) s bezem chebdím (Sambucus ebulus). Obě rostliny mají podobné květy i plody, ale zatímco černý bez je užitečný a tradičně využívaný v kuchyni, chebdí obsahuje ještě vyšší množství jedovatých látek. Jediná nepozornost při sběru může vést místo k lahodnému sirupu k návštěvě pohotovosti.
Jak rozeznat černý bez od chebdího
Bez chebdí je spíše bylinného charakteru, s měkkým stonkem, který nepůsobí robustně. Dorůstá do výšky kolem dvou metrů a jeho květy se objevují později než u bezu černého. Naopak černý bez je dřevnatý keř, který může dorůst i několika metrů, působí mohutněji a jeho plody dozrávají do sytě černé barvy.
Toxické látky v bezinkách
Oba druhy obsahují látku zvanou sambunigrin, což je kyanogenní glykosid. Ten se v těle rozkládá na kyanovodík, který způsobuje nevolnosti, zvracení či bolesti břicha. Rozdíl je v tom, že tepelná úprava nebo usušení plodů černého bezu tuto látku neutralizuje. Proto jsou sirupy, džemy či likéry z bezu černého bezpečné, pokud prošly vařením.
Proč zapomenout na raw zpracování
Syrové bobule černého bezu mohou vyvolat nepříjemné žaludeční potíže, někdy i několikadenní průjem. To samé platí pro nedostatečně zpracované šťávy. Pokud chcete připravit tradiční domácí bezinkovou šťávu, je nutné ji převařit. Raw zpracování u bezu rozhodně nemá místo, pokud nechcete riskovat své zdraví.
Závěr
Bezinky mohou být skvělým pomocníkem pro imunitu a zdraví, ale jen tehdy, když víte, co sbíráte a jak plody správně zpracovat. Správná identifikace rostliny a důkladná tepelná úprava jsou zásadní. Jinak se z domácího elixíru snadno stane bolestivá zkušenost, kterou si určitě nechcete zopakovat.
