Mrazuvzdorné trvalky přežijí zimu i na balkoně
Současná zima svědčí přezimování všech odolných balkonových rostlin, protože mráz prozatím zůstává v jiných končinách než u nás. To ovšem neznamená, že vůbec nepřijde.
Nejtužší zimní měsíce máme totiž ještě před sebou. Astronomická zima začíná až koncem prosince, takže velké mrazy čekejme právě v lednu a v únoru. Pokud jste ještě nepřipravili mrazuvzdorné trvalky vašich teras a balkonů na zimu, je nejvyšší čas se jim věnovat!
Které rostliny přežijí zimu venku v truhlíku?
V našich podmínkách jsou venku schopné přezimovat listnaté a jehličnaté stromky našich luhů a hájů, které si na balkonech a terasách pěstujeme v mini kultivarech. Dále jsou to například mrazuvzdorné skalničky, vřes a vřesovec, kapradiny, okrasné trávy, dvouleté rostliny po prvním roce vegetace, vytrvalé bylinky typu tymián, oregano, ale také břečťan, přísavník, azalka, buxus, hlohyně, půdopokryvné trvalky. I jeden z kaktusů je dostatečně odolný – u nás oblíbená opuncie.
Méně silné mrazy mohou venku zvládnout i mučenky, venkovní ibišky, plaménky či například vistárie. Vždy ale záleží na tom, v čem je pěstujeme a jak je na zimu připravíme. U méně odolných druhů je přeci jen lepší přemístit je na chladnou verandu či alespoň do lodžie.
Jednou z podmínek přezimování je správná termoizolace
Pokud chceme, aby vytrvalé balkonovky opravdu odolaly i krutější zimě, musíme je správně odizolovat od okolí. Ale nikdy zcela neprodyšně, to by nám uhynuly také, ovšem v důsledku hniloby. Rostliny vždy musejí mít alespoň základní přísun čerstvého vzduchu.
K ochraně rostlin proti mrazům volíme osvědčené termoizolační materiály, kterými jsou přírodní chvojí, rákosí, sláma, bambus nebo juta, ale i uměle vyrobené materiály, ke kterým patří pěnový polystyren, purenit (polyuretan), netkaná textilie, bublinová folie či foliové kryty vyráběné přímo pro přezimování balkonovek.
Skvělé zkušenosti jsou s termoizolačními nádobami pro balkonové kytky. Jsou vyrobeny z materiálů, které nenasákávají vodu a které díky tomu mnohem lépe udrží přirozené teplo tvořené rostlinou. Takže když pak rostlinu v této nádobě postavíte do závětří nebo do fóliovníku určeného k přezimování balkonovek, máte vystaráno.
Co kam dát?
Základní zásadou je zajistit rostlinám přezimování ve větší kupě materiálu. Co to znamená? Malé květníky rychle promrznou skrz naskrz, což rostlinám vůbec nesvědčí. Takže je buď zahrneme do záhonu, nebo je alespoň přemístíme do větší bedny se zeminou, v obou případech je vložíme pod zem tak, aby zemina byla přibližně dva centimetry nad horním okrajem květníku. Rostliny ve velkých květnících a truhlících můžeme ponechat, jak jsou, jen je pak obalíme.
U větších truhlíků a květníků je důležitá termoizolace nejen seshora, tedy překrytí rostlin či alespoň jejich krčků, ale také odstínění mrazu zespod, pod samotnými nádobami. Jednak nesmí v podmiskách zůstávat žádná přebytečná voda, a to ani v samozavlažovacích květináčích, jednak pod ně musíme dát také vrstvu izolace. Zde se nejlépe hodí právě purenit, alespoň pěticentimetrový polystyren nebo i dřevo.
Květníky s rostlinami, které na zimu ztrácejí nadzemní část, překryjeme celé prodyšným materiálem, například chvojím, jutou, bambusem, ale ponecháme si možnost zálivky. Stálezelené rostliny a opadavé dřeviny překrýváme alespoň u krčků, menší keříky můžeme chránit vyšší stěnou z bambusu, kterou lze kombinovat například s netkanou textilií.
Další podmínkou přezimování je správné místo, na kterém mrazuvzdorné balkonovky necháme
Vždy svým rostlinám vybereme to nejvíce chráněné místo, především proti severnímu a východnímu ledovému větru. Ale pozor, jestliže k ochraně používáte například netkanou textilii, nesmí na rostlinky pršet nebo sněžit. Zmoklá tkanina totiž v zimě nevyschne, což pak brání jejím termoizolačním schopnostem. Kde je balkon na dešti a nelze připravit ani provizorní stříšku nebo umístit foliovník k přezimování, tam volte spíše umělé materiály, které prostě nenasáknou.
A ještě jedna podmínka přezimování – správné zacházení s vodou
Zalévat rostlinky musíme i v zimě. Ale menším množstvím vody a méně často – nejlépe dopoledne, aby měly kořeny možnost si po zbytek dne brát vodu ze zeminy. Nezaléváme při větších mrazech, raději ve zcela bezmrazých dnech, kdy ani v noci neklesají teploty moc hluboko pod bod mrazu.
