Plíseň bramborová patří k nejvážnějším chorobám brambor i rajčat. Způsobuje ji patogen Phytophthora infestans, který se v příznivém počasí šíří doslova skokově a během krátké doby dokáže znehodnotit významnou část úrody. Neznamená to ale, že při prvních příznacích je vše ztraceno. Pokud zareagujete včas a omezíte podmínky, které chorobě nahrávají, můžete škody výrazně snížit.
Jak se choroba projevuje na bramborách a proč je nebezpečná
Napadení se netýká jen listů a stonků, ale i hlíz, a právě to je nejrizikovější. Infikované hlízy rychle degradují a často končí mokrou hnilobou, a to už v půdě nebo později při skladování. Problémem je také to, že infekce se může šířit ze sadby. Patogen umí přežívat v napadených hlízách ponechaných v zemi i v uskladněných bramborách. Po výsadbě se pak snadno přesune na nadzemní část rostlin.
Na nati se nejdřív objevují žlutozelené skvrny, často na okrajích a špičkách listů, typicky odspodu rostliny. Skvrny postupně tmavnou až černají a za vlhka bývá na spodní straně listů patrný šedobílý povlak. Při silném napadení nať odumírá. Na hlízách se mohou ukazovat mělčí šedohnědé propadliny a po rozkrojení je pod slupkou vidět rezavě hnědé zabarvení dužniny po obvodu.
Odkud se bere infekce a jaké počasí jí svědčí
Nejčastější vstupní branou bývá infikovaná sadba, i když nemusí mít na první pohled zjevné příznaky. Dalším zdrojem jsou zbytky rostlin v půdě. K rychlému rozvoji přispívá vysoká vzdušná vlhkost, časté deště a mírné teploty zhruba mezi 12 až 23 °C. Spory se přenášejí větrem i vodou, často v drobných kapkách, takže se choroba může šířit i na větší vzdálenost. Riziko ale nevylučují ani teplejší dny nad 26 °C, pokud se střídá sucho a vlhko.
Na bramborách se první projevy mohou ukázat už v květnu nebo v první polovině léta, zejména u raných odrůd. Rajčata bývají často zasažena následně, hlavně pokud rostou poblíž bramborových záhonů.
Čtyři praktické kroky, jak omezit plíseň na rajčatech
Výrazně pomáhá správné stanoviště. Rajčata potřebují plné slunce a proudění vzduchu, aby po ranní rose, mlze nebo chladných nocích rychle osychala. Vyhněte se místům, která jsou po ránu dlouho ve stínu stromů nebo budov.
Důležitý je také osevní postup. Nesázejte rajčata opakovaně na stejné místo a nedávejte je tam, kde byly v minulé sezoně brambory. V půdě mohou zůstat zapomenuté hlízy, které se stanou zdrojem infekce.
Porost udržujte vzdušný. Nešetřete prostorem mezi rostlinami, vyvazujte je k opoře a průběžně odstraňujte boční výhony, aby listy po dešti rychleji oschly a uvnitř porostu nestála vlhkost.
Zalévejte tak, aby voda nekončila na listech. Nejlepší je zálivka ke kořenům. Pokud musíte zalévat shora, dělejte to ráno za předpokladu slunečného dne, aby rostliny stihly co nejrychleji úplně oschnout.
Jak vypadá plíseň bramborová na rajčatech
U rajčat může choroba poškodit listy, stonky i plody. Často začíná jako sivozelené, vodnaté skvrny, které se rychle zvětšují. Za vlhka se na spodní straně listů objevuje bělavý povlak. Listy následně vadnou, zasychají, nebo při dlouhodobé vlhkosti dokonce zahnívají.
Na stoncích se tvoří ostře ohraničené hnědé skvrny. Plody bývají napadené často od kališních lístků, kde vznikají sivozelené až hnědé skvrny a povrch může působit vrásčitě. Dužnina pod postiženým místem tvrdne, plody nedozrávají a rostlina při silném napadení přichází o asimilační plochu, takže přestává růst i nasazovat kvalitní úrodu.
Prevence je nejúčinnější obrana
Základem ochrany je předcházet problémům dřív, než se rozjedou naplno. U brambor je klíčové používat zdravou, ideálně certifikovanou sadbu a dodržovat střídání plodin. U rajčat je rozumné neumisťovat je tam, kde rostly brambory předchozí rok. Pomáhá i správná agrotechnika, tedy dostatečné rozestupy, slunné a vzdušné místo bez trvalého stínu a zálivka vedená ke kořenům.
U brambor má smysl také vyšší přihrnování, které ztěžuje přenos infekce k hlízám. Jakmile se objeví první příznaky, vyplatí se napadené listy opatrně odstranit a zlikvidovat tak, aby nezůstaly na záhonu jako další zdroj spor.
Chemická ochrana a zásady správného použití
Postřiky se obvykle zvažují v období vyššího infekčního tlaku, často od poloviny června do začátku srpna. Vhodné je řídit se signalizací a aktuálním počasím, protože o úspěchu rozhoduje hlavně správné načasování. Při nižším riziku mohou stačit kontaktní fungicidy, při silném tlaku se používají systémové přípravky.
Jednu účinnou látku nebo přípravek není vhodné používat opakovaně dlouho po sobě. Střídání snižuje riziko vzniku odolnosti patogenu.
Ošetření se obvykle opakuje po 7 až 14 dnech podle průběhu počasí a infekce. U citlivých odrůd se ochrana nasazuje dříve, často už při zapojení porostu, u méně citlivých například na začátku kvetení. Někdy se doporučuje u rajčat začít s chemickou ochranou až ve chvíli, kdy se první příznaky objeví na bramborách v okolí, aby se zbytečně nepostřikovalo bez reálného rizika.
Zdroj: Gardenia, Zahrádkár, Almanac
Jsem vášnivý pěstitel s dlouholetými zkušenostmi, které vycházejí z rodinné tradice mého dědečka Jiřího Vlasáka. Ten se celý život věnoval pěstitelské produkci i šlechtění nových odrůd keřů a svou lásku k zahradničení předal i mně. Miluji pobyt na zahradě a vše, co s ní souvisí. Mimo hlavní sezonu se věnuji bytové floristice a pěstování pokojových rostlin.
Sociální sítě: F / X
