Rakytník řešetlákový

Rakytník řešetlákový

Rakytník s plody
Rakytník s plody

 Rakytník řešetlákový se pěstuje jako okrasná dřevina, ale i pro chutné a léčivé plody. Je dvoudomý – úrodu vám zajistí až vysazení samčí i samičí rostliny.  Díky trnitým větvím poslouží i jako netvarovaný živý plot a ujme se i na chudších půdách.

Rakytník řešetlákový kvete žlutě a je větrosnubný. Jeho plody jsou zbarveny do červena nebo oranžova díky  karotenoidům. Stejná barviva zbarvují šípky či mrkev, ale kupodivu i růžové peří plameňáků. Chuť rakytníku je velice proměnlivá a odvíjí se od množství cukru, který jednotlivé plody obsahují. Buď jsou sladší, trpčí nebo hořké. Rakytník je skvělým zdrojem vitamínů, zejména B1, B6, B3 a B2, dále vitamínu D, který přispívá ke správnému vývoji a růstu kostí, a vitamínu E – antioxidantu pomáhajícího u svalová dystrofie, neplodnosti nebo kardiovaskulárních poruch.

Kde a jak pěstovat

Rakytník v přírodě vyhledává zejména písčité nebo vápenité půdy a roste i na vlhkých zasolených dunách kolem mořského pobřeží. Je tedy zcela nenáročný a otužilý. Vyžaduje především slunné místo s mírně zásaditou a dobře propustnou půdou. Skvěle zvládá i zamořené ovzduší, proto se vysazuje podél dálnic.

Pokud toužíte po krásných plodech, doporučují se vysadit samčí a samičí rostliny v poměru 1 : 6. Samčí rostliny mají hustší a větší pupeny, ovšem o jaké pohlaví keře se jedná, se pozná až u tříletých semenáčků.

Odborníci radí množit rakytník spíše vegetativně. Můžete zkusit hřížení, zelené řízky nebo oddělky, které se zapichují do substrátu přibližně v polovině července a pravidelně se zalévají, aby zakořenily. Rakytník můžete i roubovat, nejlépe obyčejnou kopulací, tzv. družením. Roubuje se na jednoleté výhonky dvouletých podnoží, které jsou stejně tlusté jako roub.

Choroby a škůdci

Mimořádně nevhodné klimatické podmínky nebo špatná půda mohou rakytník oslabit. Ten pak podlehne houbovým onemocněním. Dokonce může být i výjimečně napadán škůdci, kteří na ně přesidlují z jiných rostlin. Nejčastějšími chorobami jsou například:

  1. strupovitost rakytníku, která se projevuje jako tmavě šedé až černé skvrny na plodech, výhoncích a listech;
  2. endomykóza plodů je nejčastější v letním období a to od července do srpna – vyznačuje se jako úpal, ale plody pak hnijí;

U nemocných rostlin jsou plody prorostlé myceliem houby a nevhodné ke konzumaci. Stávají se spolu se spadanými listy i zdrojem šíření nákazy, proto je musíme všechny odstranit a spálit.

Plody rakytníku řašetlákového a jejich typické oranžové zbarvení
Plody rakytníku řešetlákového a jejich typické oranžové zbarvení

Jak rakytník udržovat

Rakytník nepotřebuje nijak velkou prořezávku. Stačí jen ořezat odplozené, poškozené a suché větve. Stromu tak značně ulehčíte a je připraven na další období plození.

Jsou dva způsoby, jak rakytník efektivně sklízet. A to česáním nebo stříháním větví. Česání není lehké. Plody jsou vysoko ve větvích a porost je trnitý.  Proto je lepší počkat na mrazy, kdy plody zmrznou. Poté už je snadno sklepete do košíčků a následně zpracujete. Samozřejmě, že je můžete trhat i v létě, ale tento způsob zdá se mi praktičtější. Jiná možnost je odstříhat na podzim letorosty i s plody, nechat je promrznout v mrazáku a pak z nich plody oklepat – jenom pozor, abyste v touze po zdravých plodech neprostříhali keř příliš.

Jeho využití je všestranné

Rakytník ve velice zdravý a jeho účinky jsou opravdu zaručené. Nejčastěji se zpracovává jako marmeláda, rakytníkový sirup nebo likér.

  • Marmeláda

Její postup výroby je opravdu jednoduchý. Stačí nasbírat 1 kg plodů rakytníku a 1 kg bobulí hlohu. Pokud zrovna ve vašem okolí hloh neroste nebo na něj máte alergii, obejdete se i bez něj. I tak bude marmeláda chutnat výtečně. Dále budete potřebovat 1 kg cukru a 1 l vody. V první řadě si opláchněte bobule hlohu a začněte je vařit do změknutí. Potom rakytník propasírujte přes síto, abyste se zbavili přebytečných semínek. Pak vše smíchejte, oslaďte a přidejte kyselinu citronovou. Stačí 2 lžičky. Nakonec vše společně povařte a následně ještě jednou přeceďte a nalijte do sklenic.

  • Rakytníkový sirup

Po obrání bobulí je rozmixujte a přeceďte. Šťávu, kterou jste získali, zahřejte na 80 °C a smíchejte s cukrem. Pro prohřátí sceďte a nalijte do připravených sklenic. Sirup je skvělým zdrojem vitamínu A a B.

  • Rakytníkový likér

Plody, které sesbíráte, naložte do alkoholu (např. slivovice, vodka) na 8 – 14 měsíců a poté doslaďte cukrem podle vaší libosti. Bobule můžete klidně v likéru ponechat, dodají tomu správný šmrnc.

Rakytník rostoucí ve volné přírodě
Rakytník rostoucí ve volné přírodě

Zajímavosti

Olej z rakytníku byl využíván ruskými kosmonauty jako vitamínový doplněk.

Podobné články

Napsat komentář