Rostliny v nádobách – letní výzdoba zahrady
Nastává čas stěhování kytek. Na čerstvý vzduch vyneseme rostliny v nádobách – letité palmy, oleandry i fuchsie a muškáty. Krásu rostlin podpoří zajímavé nádoby, ale i nápadité umístění. Probuďte svoji fantazii a zkoušejte pro ně najít to správné místo.
Solitérně umístěná nádoba se může stát ústředním bodem zahradní kompozice nebo zkrášlením posezení pod pergolou, ze skupin tvarově různých květináčů lze vytvořit minizahrádku na schodech, dvorku či u vstupních dveří. Rostliny v nádobách mohou také zdobit terasy svažitých zahrad, usazené na kamenných zídkách. Zasadit si do nich lze vše – včetně trsů jahodníku. Zajímavým experimentem jsou miniaturní kompozice z našich planě rostoucích travin, kapradin a květin.
Trocha exotiky na české zahradě
Ze subtropických rostlin lze vytvořit množství kompozic. A když se jedna sestava okouká, stačí květináče přeskupit a všechno je jinak. Harmonicky působí nejen barevně kvetoucí oleandry, begonie nebo stromkové fuchsie, ale i tvarově upravené buxusy. Z pokojových rostlin ocení letnění na vzduchu například aukuba. Subtropické rostliny v nádobách bychom ale na zahradě měli chránit před větrem.
Kapitolu samu pro sebe pak tvoří rozmístění bonsají – těm vyhradíme vyvýšené místo na esteticky zajímavých podstavcích nejen kvůli riziku přízemních mrazíků, ale i proto, abychom se jimi mohli dobře kochat.
U chalupy
Úžasný efekt lze vytvořit i z obyčejné věci v neobyčejném aranžmá: plastový květináč s muškátem, kterého by si nikdo nevšiml, lze postavit na malou „palandu“ zapuštěnou do hranice vyrovnaného dřeva a zajímavý kontrast je tady. Rostliny v nádobách lze usazovat i mezi skupiny balvanů nebo do vykotlaných starých pařezů, případně pro ně můžeme vyhloubit otvory v ležících polenech nebo torzech kmenů. Na zimu pak takový „obal“ překryjeme fólií, aby v něm voda a sníh nevyvolaly hnilobu.
Květináče mohou zdobit zápraží a okenní parapety, nebo je zavěsíme na trámy. Dobře se vyjímají muškáty, begonie, fuchsie, afrikány, bakopy nebo šrucha. A proč si do některého z květináčů nevysadit i jahodník, pažitku nebo drobná rajčata? Není nutné úzkostlivě květináče zbavovat plevelů. Šťavel tuhý nebo malý trs nízké lipnice vlastně vedle vysazených rostlin vypadají docela dobře.
Staré hrnce a spol.
Vědí to výtvarníci, zahradníci, šetřílkové i sběratelé. Trochu oprýskaná nádoba – ať modře glazovaná či s ozdobnými malůvkami – je poklad, který se musí vystavit. Hrnce na mléko, nočníky i keramické krajáče a sádelňáky, zejména ty sdrátované, si zaslouží osázení a vystavené. Patina a poetika starého nádobí totiž umí se zahradou divy. Naopak úplně proti smyslu věci působí „umělecky“ nakřáplé a patinované amfory, které nabízejí nejen stánky s trpaslíky podél příhraničních silnic, ale i některá zahradní centra.
Ve starých nádobách je nejlépe vyjímají klasické muškáty a surfinie, petúnie a lobelky. Zaujme i obyčejný asparágus, lichořeřišnice nebo trs zvonků a kopretin.
Keramika – ceny vs. kvalita
Keramika na našem trhu se liší nejen kvalitou zpracování, ale i vlastnostmi a cenou. Kromě šamotové hlíny se pro venkovní užití hodí i kamenina – oba materiály jsou nepropustné a díky vysoké teplotě vypalování i pevné. Běžná, tzv. přírodní terakota je křehká a nasákavá, vhodná spíše pro jižní klima, ale je cenově dostupnější.
Na výběr je množství tvarů, barev a povrchového zpracování . Zcela originální květináče a zahradní žardeniery lze výhodně koupit na hrnčířských trzích nebo přímo od keramiků.
Pro umístění do záhonů se hodí jednoduchá keramika bez glazury, hezky se tu vyjímají i staré drátované nádoby. Na terasu je určená kvalitnější a dražší glazovaná keramika, tvořící obal pro rostliny v nádobách poznamenaných usazeninami minerálů a vlhkými mapami. Na malém prostoru – v atriu či na dvorku vynikne sbírka květináčů stejného designu, ale v různých velikostech a barvách.
V čem se rostlinám daří
Klasický hliněný květináč bez glazury a kvalitně vypálený, je pro rostliny nejlepší. Porézní povrch zajišťuje cirkulaci vzduchu a dobrou vzlínavost vody, zabraňuje přehřívání kořenů. Dalším obalem, v kterém také většinou květinu koupíme, je plastový květník. Jeho výhodou je nerozbitnost a nízká cena, ale květináč neumí hospodařit s vodou. A v plastových nádobách tmavé barvy se rostliny na slunci „uvaří“.
Rostlinám v nádobách se dobře vede i v obalech ze světlého kamene, ze dřeva, případně proutí či ratanu. Při výběru platí pravidlo: světlé barvy slunce odrážejí, tmavé absorbují světlo i teplo.
Pravidla aranžování
Květináče jsou svým tvarem, barvou a zdobností výraznou součástí klasické zahrady, ale i prvkem, který zdůrazní charakter zahrady miniaturní. Rozměr nádoby by měl být ve správném poměru k okolí, důležitá je rovnováha mezi rostlinou a květináčem. Lépe působí skupinky v lichém počtu a v mírné proměnlivosti rozměrů a tvarů. Pozornost věnujte i barevnosti aranžmá: jasně zbarvené rostliny v nádobách vyniknou na tmavém pozadí a naopak.
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller
