Jak si na zahradě vypěstovat rané košťáloviny
Máme-li skleník nebo pařník, můžeme hned brzy zjara začít s pěstováním raných košťálovin. Které že to jsou? Kedlubny, květák, zelí, kapusta nebo čínské a pekingské zelí. Máme-li k tomu vhodné prostory, začínáme s výsevem už v lednu.
Předpěstování sadby je náročné zejména na světlo a správnou teplotu
Předpěstovávat sadbu má smysl jen tam, kde máme vhodné prostory. Tedy velmi světlou a zateplenou verandu, zimní zahradu, světlou chodbu, prostě místo, kde jsou mírné teploty (mezi 15 – 20 stupni) a velmi mnoho světla (na poměry zimních měsíců).
Sadba snese i přisvícení. Otázkou však je, zda se to vůbec malopěstitelům (zahrádkářům) vyplatí.
Pokud předpěstováváme, tak vyséváme do jiffů (rašelinových balíčků) nebo do výsevního substrátu. Oba materiály musejí být před výsevem prolité, a pak je již jen vlhčíme střičkou. Při výsevu do substrátu semínka mírně překryjeme vrstvičkou substrátu a přimáčkneme.
Uděláme semínkům skleníček, třeba z mikrotenového pytlíku nebo plastové nádobky s větracími otvory. Když pěstujeme ve výsevním substrátu, musí nádobka mít odtokové otvory, ostatně jako při jakémkoliv pěstování v nádobách.
Předcházet padání klíčních rostlin (zahnívání krčků) se vyplatí
Ne všechny substráty jsou propařené a zbavené choroboplodných zárodků. Podle obalu to bohužel nepoznáme, každý výrobce svůj substrát vychválí do nebe. Proto je jistější problému s infekcemi a plísněmi mladých rostlinek předcházet. Jak?
Do střičky si namícháme slabý roztok fungicidního postřiku a stříkáme (vlhčíme) substrát tímto roztokem. V podstatě až do doby, než vysadíme hotovou sadbu na konečné stanoviště do skleníku či pařeniště. Fungicidy mají poměrně krátkou ochrannou lhůtu, takže než budeme sklízet, bude dávno po ní.
Kdy přepichovat?
Jakmile rostlinkám začnou růst první pravé lístky, můžeme je přepíchat. Zvládnou to dokonce i dříve, obecně se košťáloviny po přesazení dobře ujímají. Pokud jsme seli do jiffů, ani přepichovat nemusíme. Jiffy jsou vybaveny základními živinami, přihnojování není tolik nutné.
S alespoň třemi pravými lístky už mohou do skleníku
Jakmile máme rostlinky narostené alespoň do tří pravých lístků, můžeme je začít vysazovat na trvalé stanoviště. Pokud jsme seli v lednu, budeme je sadit v březnu. A nejvíce se k březnové výsadbě hodí vyhřívané skleníky.
Ne všichni mají do skleníku přiveden systém vyhřívání. Ale to ničemu nevadí, protože k vyhřátí skleníku přes noc natolik, aby v něm nemrzlo, stačí umístění několika konví a kýblů s vodou. Nejlépe od rána, aby se voda stihla do večera od sluníčka ohřát. Přes noc bude svoje teplo uvolňovat.
Přes noc také pomůže zapálená větší svíčka. Tu můžeme zapálit i v mrazivých březnových dnech, kdy sluníčko nevykoukne zpoza mraků ani na hodinku.
Nemáme vhodně prosvětlené prostory?
V tom případě je opravdu jednodušší si sadbu zakoupit. Ale pozor: vždy musíme prohlédnout kořeny sazeniček, aby na nich nebyly zárodky nádorů. Zamořili bychom si jimi záhony na mnoho let. Čím? To si přečtete dále v textu.
Co od nás rané košťáloviny po vysazení potřebují?
Zejména hodně živin a vody. A také pletí. Pravidelná zálivka je velmi důležitá pro stálý růst kedluben a hlávek všeho zelí i kapusty. Pokud chybí pravidelnost v zalévání a zálivka je spíše nárazová, hlávky i kedlubny praskají a pak rychle podléhají zkáze.
Výživa je nutná pro dobrý růst košťálovin, je to zelenina první trati a snese i přímé hnojení. Tedy buď zeminu prohnojenou od podzimu, nebo přihnojování tekutými hnojivy, například vykvašenými a zředěnými slepičinci.
Zejména květák bude potřebovat dost dusíku a molybdenu (lze zakoupit ve formě postřiku molybdenem amonným).
Pokud vysazujeme až na záhon (duben), tak…
… vždy musíme záhony překrýt netkanou bílou textilií. Jednak uchrání rostlinky proti pozdnějším mrazíkům, udržují stálejší mikroklima i vláhu a jednak chrání proti nalétávajícím škůdcům.
Jakým škůdcům?
Ano, i rané košťáloviny mívají své škůdce, i když jich není tolik, kolik u později pěstovaných košťálovin letních. Jde zejména o plodomorky, květilky, mšice, molice, osenice polní, v případě sušších záhonů i o dřepčíky. Dále se tu mohou pást housenky můry zelné a samozřejmě také běláska zelného.
Drobný hmyz lze likvidovat lepovými nástrahami nebo postřikem, ale vždy pak musíme dát pozor na ochranné lhůty. Částečně funguje (zejména preventivně) jícha z pelyňku – vývar z půl kila pelyňku v deseti litrech vody, který necháme minimálně dva dny ustát. Pak preventivně zaléváme zeminu okolo košťálovin.
Choroby se projevují také
Košťáloviny napadá zejména hnědá bakterióza, proti které je jediná ochrana – včas odstraňovat napadené rostliny a v dalších letech košťáloviny vůbec nepěstovat – alespoň 3 roky.
Fyziologickou chorobou je pak bezsrdéčkovost květáku, která je způsobena nedostatkem stopových prvků v zemi.
Časem začnou hlávky květáku fialovět a hlávky zelí i kapusty ze zralosti praskat. To je znamením, že jsme úrodu prostě propásli. U hlávek zelí a kapusty to ještě zachráníme, s květákem to bude horší. Fialovění je projevem přezrálosti, ale jsou vyšlechtěné odrůdy, kde se fialovění podařilo v podstatě zabránit.
Alternáriová skvrnitost košťálovin je relativně vzácnou, ale vážnější chorobou. Projevuje se hnědými skvrnami a při silnějším napadení rostliny hynou. Prevencí je používání uznaného osiva, dostatečné střídání plodin v osevním postupu, včasné odstraňování napadených částí rostlin a zejména posklizňových zbytků.
Nádory na kořenech jsou dalším projevem choroby košťálovin a mohou postihnout všechny brukvovité rostliny, včetně řepky a hořčice, které rádi používáme jako zelené hnojení. Jedná se o houbovou chorobu.
Nádorovitost se projevuje tak, že na kořenech začnou růst nádory, listy šednou, zavadají a rostliny zakrňují. Nádory mají na průřezu bílou barvu. Častěji se nádory drží v kyselé a přemokřené půdě, prevencí je tedy vápnění. A zálivka raději ráno.
Prohlížíme také kořínky zakoupené sadby, abychom si houbu způsobující nádorovitost nezavlekli do zahrady s koupenou sadbou. Pokud se nádorovitost objeví, nepěstujeme košťáloviny alespoň 6 let, aby houba na našem pozemku vyhynula.
Květáky chtějí slunečník
Pokud pěstujeme květáky v záhoně, je vhodné zalamovat vnitřní listy tak, aby se na hlávku nedostal přímý sluneční svit. Zbrzdíme tím fialovění, dopomůžeme k narostení větší hlávky.
Sklizeň a skladování
Košťáloviny, zejména ty rané, můžeme sklízet postupně, ale i nárazově. Snesou minimálně desetidenní uskladnění v lednici, ve sklepě.
Dobře snášejí mrazení, nakládání, zavařování. Vynikající jsou syrové, kvašené i tepelně upravené. Když je pěstujeme ve skleníku, můžeme si velmi brzy (vlastně hned po ředkvičkách, cibulce i salátech) zajistit přísun vynikající čerstvé a křehké zeleniny plné výživných látek nutných k jarnímu nastartování organismu.
Co třeba kedlubna nastrouhaná ne chlebu s máslem? Už se vám sbíhají sliny?
