Černýš je rod rostlin zahrnující několik desítek rostlinných druhů rostoucích v Evropě a Asii. V České republice se jich vyskytuje méně než desítka.
Mezi ty hojnější patří černýš hajní. Stejně jako ostatní černýši, i tento je poloparazitickou rostlinou, a tak i přes svůj pozoruhodný vzhled není ve společnosti okrasných rostlin vítán. Vyskytuje se ve dvou variantách. Setkat se s sním můžete v lesích a na přilehlých loukách.
Roste do výšky pouhých několika centimetrů. Výjimečně může dosáhnout i výšky půl metru. Nově utvořené špičaté listy v horní části rostliny jsou fialové. Směrem k zemi postupně přecházejí do zelené barvy. Tato skutečnost u pozorovatele zdánlivě budí dojem, že rostlina má dva různé typy květů. Skutečný květ černýše hajního je žlutý. Na jedné rostlince se tvoří více květů, ale všechny směřují k jedné straně. Rostlina kvete po celé léto.
Barevný a přece černý
U nás je tato poloparazitická rostlina historicky vnímána spíše negativně. Souvisí to s výskytem jejích semen mezi semeny sklizeného obilí určeného pro výrobu pečiva. Černýš, který se dostával do mouky pro výrobu chleba způsobil, že hotový výrobek byl oproti očekávání tmavý. Údajně je právě toto důvod, proč se této rostlině dostalo jména černýš.
Černýš mohl ke svému jménu přijít i jinak. Díky glykosidické látce aukubinu mění její tělo během sušení svou barvu, černá. Český název je unikátní. V jiných jazycích nacházíme pro tuto pozoruhodně barevnou rostlinu jména, která s černou mnoho společného nemají.
Léčivka neléčivka
Zatímco u nás se nejedná o uznávanou léčivku, v některých zemích je tomu jinak. Ne tak úplně bezdůvodně. Stejně jako mnoho jiných rostlin obsahuje i černýš kyselinu askorbovou známou jako vitamin C. Zmíněný aukubin byl zařazen mezi látky schopné ochránit játra před toxickými účinky některých chemikálií i přírodních jedů. Na druhou stranu právě tato látka je rovněž považována za slabě jedovatou, takže experimenty s účinky černýše na vaše zdraví nedoporučujeme.
