Jak vypěstovat šťavnaté kedlubny bez prasklin: správné pěstitelské návyky, které rozhodují o úrodě

Kedlubna / Foto: Depositphotos
Kedlubna / Foto: Depositphotos

Kedlubna patří mezi zeleninu, která na první pohled zaujme svým neobvyklým vzhledem. Její zdužnatělý stonek připomíná kulatou bulvu, z níž vyrůstají listy. Přestože může působit trochu zvláštně, jde o velmi chutnou a všestrannou zeleninu. Barva slupky může být světle zelená, bílá nebo fialová, zatímco dužina je uvnitř vždy světlá a křehká. Nejlepší chuť má kedlubna tehdy, když se sklízí mladá, protože je šťavnatá, křupavá a jemně nasládlá.

Kedlubna patří do stejné botanické skupiny jako zelí, kapusta nebo brokolice. Její chuť se často přirovnává právě k brokolici nebo jemnému tuřínu. Díky své křehkosti se skvěle hodí do čerstvých salátů nebo zelných směsí. Může se však také vařit, dusit nebo opékat. Mnoho pěstitelů navíc oceňuje i mladé listy, které lze připravovat podobně jako špenát nebo kapustu.

Rychle rostoucí plodina vhodná pro každou zahradu

Jednou z největších výhod kedlubny je její rychlý růst. Ve srovnání s jinými druhy košťálové zeleniny dokáže vytvořit úrodu poměrně brzy. Při dobrých podmínkách lze mladé kedlubny sklízet už přibližně za šest týdnů od výsevu. Pokud se nechají dorůst do větší velikosti, bývají připravené ke sklizni zhruba za tři měsíce.

Semena lze vysévat už na jaře do nádob nebo přímo na záhon. Výsevy je možné provádět postupně od jara až do pozdního léta, což umožňuje sklizeň po většinu vegetační sezony. Pokud pěstitel vysévá menší dávky semen v pravidelných intervalech, může získávat čerstvou úrodu postupně od pozdního jara až do podzimu.

Jak vybrat vhodnou odrůdu

Kedlubna existuje v několika různých odrůdách, které se liší barvou slupky i rychlostí růstu. Některé mají světle zelený povrch, jiné jsou bílé a další mají atraktivní fialovou barvu. Fialové odrůdy bývají oblíbené nejen kvůli vzhledu, ale také proto, že často lépe snášejí chladnější podmínky.

Při výběru odrůdy se vyplatí zaměřit na takové typy, které jsou odolné vůči předčasnému vybíhání do květu. Hybridní odrůdy bývají často velmi spolehlivé a poskytují vyrovnanou úrodu. Díky tomu jsou vhodné i pro méně zkušené zahrádkáře, kteří s pěstováním teprve začínají.

Kedlubny / Foto: Depositphotos
Kedlubny / Foto: Depositphotos

Příprava půdy pro pěstování

Kedlubna nejlépe prospívá na slunném stanovišti s úrodnou a dostatečně vlhkou půdou. Dobře roste jak v lehčí písčité zemině, tak i v těžších půdách, pokud jsou dostatečně obohacené organickou hmotou. Před výsevem je vhodné půdu důkladně odplevelit a zapracovat do ní kompost, který pomůže zadržovat vlhkost.

Důležité je také dodržovat střídání plodin. Kedlubna patří mezi košťáloviny, a proto by se neměla pěstovat každý rok na stejném místě. Správné střídání plodin pomáhá omezit výskyt chorob a škůdců a zároveň podporuje zdravý růst rostlin.

Výsev a první růst rostlin

Semena kedlubny lze vysévat přímo do půdy nebo předpěstovat v nádobách. Při výsevu do záhonu se semena ukládají přibližně jeden až jeden a půl centimetru hluboko. Řádky by měly být od sebe vzdálené asi třicet centimetrů. Po vyklíčení je potřeba mladé rostliny jednotit, aby mezi nimi zůstala vzdálenost přibližně patnáct centimetrů.

Semena obvykle klíčí poměrně rychle, často během dvou týdnů. Pokud jsou rostliny předpěstované v nádobách, vysazují se na záhon ve chvíli, kdy jsou ještě malé a mají jen několik centimetrů výšky. Mladé rostliny se tak lépe přizpůsobí novému prostředí a rychleji zakoření.

Péče o rostliny během růstu

Během růstu potřebuje kedlubna především dostatek vláhy. Pokud je půda příliš suchá, může být dužina tvrdá a vláknitá. Pravidelné zalévání proto pomáhá udržet rostliny šťavnaté a křehké. Vhodné je také mulčování půdy, které omezuje vysychání a zároveň brání růstu plevelů.

Kedlubny mohou být napadány některými škůdci typickými pro košťálovou zeleninu. Nejčastěji jde o housenky bělásků nebo slimáky, kteří poškozují listy. Ochranu lze zajistit například jemnou ochrannou sítí nebo pravidelnou kontrolou rostlin.

Sklizeň kdy je chuť nejlepší

Nejchutnější jsou kedlubny tehdy, když jsou ještě mladé a velikostí připomínají malý tenisový míček. V této fázi jsou velmi šťavnaté a mají jemnou sladkou chuť. Pokud se nechají přerůst, mohou být tvrdé a ztratit svou typickou křehkost.

Kedlubny lze sklízet postupně během celé sezony. Při správném načasování výsevu je možné mít čerstvou úrodu od jara až do podzimu. V mírnějších oblastech lze sklizeň prodloužit dokonce až do začátku zimy.

Jak kedlubnu využít v kuchyni

Kedlubna je velmi univerzální zelenina. Nejčastěji se konzumuje syrová, kdy vynikne její křupavá textura a jemně sladká chuť. Strouhaná kedlubna se výborně hodí do salátů nebo do klasického coleslawu. V kombinaci s mrkví a jogurtovým dresinkem vznikne lehká a svěží příloha.

Kedlubnu lze však také tepelně upravovat. Může se krátce dusit, opékat na pánvi nebo přidávat do polévek a zeleninových směsí. Mladé listy jsou rovněž jedlé a lze je připravovat podobně jako špenát. Díky své jemné chuti se kedlubna snadno kombinuje s další zeleninou a je vítanou součástí zdravé kuchyně.

Zdroj: Rhs, The Spruce

Přidat na Seznam.cz

Napsat komentář